Významné osoby
Augustin Bartoloměj Hille 
11. biskup litoměřický (*2.12.1786 Velký Šenov čp. 50, † 26.4.1865 Litoměřice). Syn Jana Josefa Hilleho zdejšího chudého krejčího a Marie Magdaleny rozené Paulové. Vystudoval bohoslovectví. R.1810 byl vysvěcen na kněze, stal se kaplanem ve Šluknově. Později byl rektorem bohosloveckého semináře v Litoměřicích. R.1832 se stal biskupem. Založil učitelský ústav, ústav pro hluchoněmé a byl jmenován Čestným doktorem Univerzity Karlovy v r. 1848 http://cs.wikipedia.org/wiki/Augustin_Bartolom%C4%9Bj_Hille
U domu čp. 50 se nacházel památník místa narození biskupa A.B. Hille. Dům byl však před rokem 1890 zbořen a památník o více 100 let později (cca r.2000) přestěhován před východní stranu kostela.
1. Barvitius Wilhelm, c.k. okresní hejtman ve Šluknově, čestným občanem se stal 7. 1. 1908 za zásluhy o povýšení Šenova na město. Narodil se 21. 10. 1862 v Chebu a zemřel 4. 11. 1926 v Chomutově
2. Beyerová – Görnertová Maria, spisovatelka, lyrická básnířka. Narodila se 13. 6. 1901 v Šenově čp. 290. Zemřela ve Schwäbisch Hall 29. 6. 1987
3. Dießner Alfred, klavírista a dirigent, skladatel. Narodil se 15. března 1890 v Šenově. Zemřel v Halle nad Sálou 14. února 1947. Jako syn hostinského navštěvoval hudební školu v Bečově, odkud odešel do Prahy. Zde studoval tři roky hru na klavír a dirigování na Pražské konzervatoři. V roce 1911 se stal varhaníkem v Krnově. O tři roky později pravděpodobně nastoupil vojenskou službu. Od roku 1919 do roku 1922 pracoval jako učitel na konzervatoři v lužickém Zhořelci, odkud odešel z finančních důvodů. Usadil se v Krásné Lípě (DC), kde byl učitelem hudby. Významně se podílel na hudebním dění. Působil jako koncertní klavírista, vystupoval se Spolkem komorní hudby, řídil mužský pěvecký spolek, dirigoval operní představení a věnoval se i kompozici. V roce 1938 odešel do Rumburka, kde se nadále věnoval hudební činnosti.
4. Fiedler Rudolf, knihkupec, mezi 22. dubnem 1925 a rokem 1931 stál v čele města jako starosta, vydavatel Domovských listů (Heimatbriefe) zvaných „Volání domova (Heimatruf)“, vydal od roku 1946 až do roku 1947 26 čísel, ve vydávání po něm pokračoval Franz Nake. Narodil se 18. listopadu 1886 v Dolní Chřibské a zemřel 28. ledna 1948 v Ehrenbergu, okres Altenburg, Durynsko
5. Franze Johann Karl, majitel továrny na knoflíky vyráběné ze skořápek vlašských ořechů v Děčíně, říkali mu Franz – Josef – Orden (Řád Františka Josefa), v roce 1914 zaměstnával 600 lidí, v roce 1866 zřídil se svým strýcem Johannem Hillem, podobnou továrnu v Šenově. Byl členem městské rady v Děčíně. Narodil se 13. července 1839 v Šenově čp. 239 a zemřel 16. dubna 1915 v Děčíně čp. 341
6. Frenzel Franz, majitel továrny na výrobu nožů, inženýr, v roce 1942 se uvádí jako společník otcovské továrny, v roce 1945 zakládá v Sebnitz ocelářskou firmu SESTA (Sebnitzer Stahlwaren = Sebnitzké ocelárny). Narodil se 19. června 1897 v Leopoldově čp. 22 a zemřel 20. března 1957 v době Mezinárodního lipského veletrhu.
7. Frenzel Franz Josef, majitel továrny na výrobu nožů, továrnu zakládá v roce 1894, postavil továrenské budovy. Člen městské rady. Narodil se 2. srpna 1860 v Mikulášovicích a zemřel 6. února 1946 ve Velkém Šenově čp. 132
8. Günther Johann Leopold, řídící učitel, regenschori, čestným občanem 22. prosince 1899 za zásluhy o výstavbu Lidové školy (Volksschule, dnešní tzv. malá škola). Spoluzakladatel Svobodného spolku učitelů, jehož čestným členem byl jmenován 6. října 1900. Narodil se 29. května 1830 v Šenově čp. 296 a zemřel 12. prosince 1910 v Šenově čp. 319
9. Günther Leopold Anton, učitel hudby, skladatel, syn Johanna Leopolda Günthera. Narodil se 24. března 1861 v Šenově čp. 319 a zemřel 24. října 1935 ve Velkém Šenově čp. 319
10. Hampel Emanuel Josef, majitel továrny na výrobu stuh, v roce 1844 zřídil se svým švagrem Johannem Hillem firmu Hille & Hampel a postavil se svým společníkem v horním Šenově továrenské budovy. Narodil se 13. února 1814 ve Vilémově a zemřel 27. května 1874 v Šenově čp. 50.
11. Hüller Anton, obchodník, jemuž patřil koloniál v domě čp. 247, od roku 1933 do května 1945 vedl město jako jeho starosta, v roce 1927 se stal členem městské rady, v roce 1931 by zvolen místostarostou. V roce 1930 se stal předsedou dozorčí rady velkonákupního družstva známého zkratkou Gedeka (viz: poslední odstavec části Veřejná zařízení – pozn. překl.), přičemž se podílel na stavbě budovy tohoto družstva nesoucího čp. 499, byl i v řadě druhým předsedou dozorčí rady v ústředí tohoto družstva v Ústí nad Labem, byl členem presidia Svazu německých obchodníků v Československu, byl také členem ředitelství okresní nemocenské pojišťovny okresu, členem daňové komise soudních okresů Lipová a Šluknov, představenstva obchodního gremia města. V roce 1961 mu bylo uděleno čestné členství Německého pěveckého svazu. Narodil se 27. července 1893 v Šenově a zemřel v hamburské čtvrti Harburgu 17. prosince 1964
12. Jäger Gustav Adolf, majitel továrny na pletené výrobky, v roce 1876 zřídil v Krásné Lípě v domě čp. 300 výrobnu punčochového zboží, kterou v roce 1881 přeložil do Krásného Buku Schoenbuechel do domu čp. 30, v roce 1892 založil v saském Ebersbachu, okres Löbau, pobočný závod firmy Jäger & Gramatke, k němuž v roce 1893 firma postavila továrenské budovy a v 1896 a 1905 byl celý podnik ještě rozšířen. Výrobou dámských punčoch, pánských ponožek, punčoch dětských, trikotů, rukavic, košilí, svými 300 zaměstnanců a 400 domáckých výrobců patřil podnik k nejvýznamnějším svého druhu v Rakousku – Uhersku. Byl členem obchodní rady, obecní rady, čestným občanem Krásného Buku. Narodil se 22. dubna 1851 v Leopoldově v domě čp. 34 a zemřel 24. června 1927 v Krásném Buku Schoenbuechel.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Adolf_J%C3%A4ger
13. Liebisch Johann, řečený Hans, majitel továrny na výrobu hedvábných stuh, 1. ledna 1935 se uvádí jako jediný majitel továrny na stuhy Johann Liebisch, jež se nacházela v domech čp. 90 a 509. V roce 1938 se s ním setkáváme ve wuppertalské čtvrti Barmen, kde pracoval jako odborný pověřenec odborné skupiny zabývající se výrobou hedvábných stuh v sudetské župě. Sbíral obrazy ze staré vlasti a byl tvůrcem kreseb do kroniky, které se mají dostat do Domovského archivu. Narodil se 22. června 1898 v Šenově v domě čp. 90 a zemřel 11. června 1979 ve Waldkraiburgu, okres Mühldorf v Horním Bavorsku.
14. Liebsch Josef, majitel továrny na stuhy v Leopoldově čp. 66. V rozmezí let 1920 – 1922 a 1931 – 1933 stál v čele města jako starosta. Narodil se 31. července 1877 v Leopoldově a zemřel 7. března 1967 v Sasku v Crimmitschau, okres Werdau.
15. Lissner Anton Raimund, obchodník, majitel obchodu textilem, v letech 1898 – 1917 stojí v čele města jako starosta. Za své zásluhy o povýšení Šenova na město byl 4. května 1917 jmenován čestným občanem. Narodil se 30. srpna 1856 v Šenově v domě čp. 312 a zemřel 21. března 1926 ve Velkém Šenově v domě čp. 305.
16.
Lissner Anton Raimund,
diplomovaný inženýr, Dr. techn., syn Antona Raimunda Lissnera (1856–1926). Byl chemikem a pracoval jako profesor chemické technologie na Technické vysoké škole v Brně, kde zastával funkci v letech 1928 – 1929 děkana a rektora. V roce 1942 se s ním setkáváme jako rektorem Technické vysoké školy v Brně a Karlovy univerzity v Praze, v roce 1945 se pracuje na katedře Baňské akademie v saském Freibergu, v roce 1960 byl jmenován čestným senátorem a v roce 1956 se stal ředitelem Německého ústavu paliv ve Freibergu v Sasku. V roce 1952 se stává nositelem Národní ceny. Narodil se 21. srpna 1885 a zemřel 6. února 1970 ve Freibergu v Sasku.
17.
Löw Georg,
v roce 1883 generálním ředitelem c. k. soukromé České severní dráhy (Böhmische Nordbahn), členem Českého zemského sněmu a v letech 1872 – 1887 členem Zemského výboru. Titul čestného občana mu byl udělen 14. července 1882 za zásluhy o výstavbu železnice. Narodil se 26. srpna 1830 v Bergu, okres Cheb a zemřel 8. května 1887 v Praze na Žižkově.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Georg_L%C3%B6w
.
18. Lumpe Alfred, obchodník, 1. ledna 1919 se stává společníkem velkoobchodu železem v Ústí nad labem, jenž patří Ignazi Lumpemu, synovci. V roce 1936 zdědil ústecký Park přírody a ochrany ptactva, zvaný „Lumpe – Park“, jenž založil jeho strýc Dr. filosofie honoris causa Heinrich Lumpe, jenž žil v letech 1859 – 1936. Narodil se 26. června 1887 v Šenově a zemřel 6. listopadu 1968 v Tutzingu, okres Starnberg, v Horním Bavorsku.
19. Marschner Edmund, obchodník, majitel továrny na knoflíky, jež se nacházela v domě čp. 342, zeť Karla Roberta Steina. V roce 1932 se stává společníkem a obchodním vedoucím továrny Adler – Knopf – Fabrik Carl Stein (Adlerova továrna na výrobu knoflíků) nacházející se v saském Sohlandu, okres Budyšín, a ve Velkém Šenově. Tato továrna patřila k největším podnikům svého druhu v Evropě. V letech 1950 – 1963 je členem obchodního zastupitelstva v Mnichově. Narodil se 22. dubna 1880 v Horní Kamenici, okres Děčín, a zemřel 29. ledna 1966 v Mnichově.
20. Marschner SJ Stephan Roman, misionář, 12. září 1869 vstupuje do řádu jezuitů, na kněze byl vysvěcen 26. července 1882. V roce 1888 se nachází v Číně, o rok později se s ním setkáváme v Palmerstonu a v letech 1892 – 1899 působí v jižní Austrálii. V letech 1903 – 1908 se stává pastýřem duší v Travniku v Bosně Hercegovině, nakonec končí v klášteře Mariaschein (Mariino světlo). Narodil se 28. února 1852 a zemřel 11. února 1910 v klášteře Mariaschein v okrese Ústí nad Labem.
21. Mühlbauer Josef, od 29. listopadu 1940 do roku 1946 městský farář, 1. září 1930 se stal kaplanem, o šest let později se stává administrátorem ve Šluknově, 1. srpna 1938 ve Velkém Šenově, v roce 1940 je zde administrátorem. V roce 1946 působí v Oberstaufenu, okres Sonthofen, v Bavorsku, v roce 1952 byl jmenován farním vikářem v Rohru a Gambachu, okres Pfaffenhofen nad Ilmem, v Bavorsku, v okresním městě Pfaffenhofen nad Ilmem působí jako učitel náboženství na střední škole. Narodil se 11. března 1905 ve Sternhofu, okres Klatovy, a zemřel 26. dubna 1964 v Rohru.
22. Müller Franz, majitel továrny, v roce 1883 začíná s galvanizací zinkového plechu a je považován za zakladatele průmyslové výroby niklového plechu v Rakousku–Uhersku. V roce 1885 zakládá společně s Juliem Josefem Hillem, továrnu na niklové plechy pod hlavičkou Hille & Müller, která v roce 1895 postavila svůj pobočný závod v Porschdorfu, okres Pirna, v Sasku a v roce 1905 dokonce v düsseldorfské čtvrti Reisholz podobný pobočný závod v Porýní. Čestné občanství je mu uděleno 17. listopadu 1913. Narodil se 3. prosince 1853 v Šenově v domě čp. 53 a zemřel 11. června. 1917 ve Velkém Šenově v domě čp. 3.
23. Müller Laurenz Josef, majitel továrny na kovové výrobky, zeť Franze Josefa Müllera, inženýr, v roce 1900 se stává společníkem v podniku, jenž zřídil jeho otec Laurenz Müller (1830 – 1891), člen městské rady, příznivec a tvůrce koupaliště, jež v roce 1906 otevřel Německý tělovýchovný spolek. Narodil se 12. března 1878 v Šenově čp. 167 a zemřel 9. srpna 1940 ve Velkém Šenově čp. 460 (bývalé jesle).
24. Nake Franz, drogista v domě čp. 317. Po Rudolfu Fiedlerovi pokračoval ve velkošenovských domovských listech pod názvem „Volání domova (Heimatruf)“, jeho zásluhou vyšly listy od 27. čísla do čísla 106; po jeho smrti ve vydávání pokračovala jeho choť Herta, rozená Riedelová, jež se narodila 16. února 1899 v Krásném Buku Schoenbuechel, okres Rumburk, a zemřela 30. listopadu 1984 v Bad Salzungen, okres Gera, v Durynsku. Úplná sbírka domovských listů se nachází v majetku současného představitele osady Rudolfa Fiedlera bydlícího na adrese Rottenbucher Straße, D – 8120 Weilheim, syna šenovského knihkupce Rudolfa Fiedlera, jenž s vydáváním domovských listů začal; sbírka se později dostane do archivu domovského okresu Šluknov ve Weißenhornu, okres Neuulm. Franz Nake se narodil 29. května 1889 v Malém Újezdě, okres Teplice – Šanov, a zemřel v Ronneburgu, okres Gera, v Durynsku.
25.
Opitz Ambros, nakladatel a politik, v roce 1870 byl v Litoměřicích vysvěcen na kněze. V roce 1873 zakládá ve Varnsdorfu nakladatelství a začíná vydávat „Nordböhmische Volksblatt (Severočeský lidový list)“, od roku 1886 vydává „Östereichische Volkszeitung (Rakouské lidové noviny)“, v roce 1892 začíná vydávat ve Vídni deník „Reichpost (Říšská pošta)“, zakládá i pobočné místní listy v Arnau, Chebu, Českém Krumlově a Tachově. V roce 1895 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu, kde působil do roku 1901. Byl také činný jako biskupský notář. Ve Velkém Šenově na jeho život upozorňují dvě pamětní tabule, jedna na zdi kostela a na jeho rodném domě v Leopoldově čp. 55. Narodil se 27. září 1846 v Leopoldově čp. 55 a zemřel 27. září 1907 ve Varnsdorfu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ambros_Opitz
26.
Opitz Ferdinand, akademický sochař, v roce 1909 se dostává do Vídně, v roce 1938 se stává vedoucím odborné třídy sochařství na Vídeňské umělecko-živnostenské škole (Wiener Kunstgewerbeschule). V roce 1926 byl vyznamenán Rakouskou státní cenou, v roce 1928 obdržel Uměleckou cenu města Vídně a v roce 1933 dostává titul profesor. Ferdinand Opitz je mimo jiné autorem Památníku padlých v I. světové válce ve Velkém Šenově. Tento umělec se narodil 24. ledna 1885 v Praze a zemřel 10. května 1960 ve Vídni. Byl pokřtěn Ferdinand Ignác (po dědečkovi a otci byl již třetí Ferdinand v rodině). Po matčině smrti byl vychován prarodiči Grohmannovými v Šenově.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Opitz
27. Otto Rudolf, akademický malíř, od roku 1913 na volné noze v Domě umělců (Künstlerhaus) v drážďanské čtvrti Loschwitz. Je autorem velkého obrazu pod názvem „Sudetoněmečtí rolníci při svačině“, jenž byl namalován v roce 1939 ve Velkém Šenově a představuje svačící rodinu Johanna Kaufera z domu čp. 299 a který se nachází v majetku Bavorské státní obrazové sbírky v Mnichově; v roce 1941 byl vyznamenán na Velkoněmecké umělecké výstavě pořádané v Domě Německého umění v Mnichově. Malíř se narodil 31. srpna 1887 v Šenově v domě čp. 335 a zemřel 9. září 1962 v drážďanské čtvrti Loschwitz.
28. Patzner Hugo, majitel továrny, inženýr, v roce 1928 zahájil výrobu elektromedicinských vysokofrekvenčních aparátů, neonových svítidel a svítidel reklamních, v roce 1939 překládá tuto výrobu do Dolní Poustevny, v roce 1936 zakládá v Sebnitz podnik na výrobu strojů na zpracování kávy pod značkou Palux. V roce 1949 se s ním setkáváme v Bad Mergentheim ve Württenbersku, kde původní výrobu rozšiřuje o elektrické kuchyňské spotřebiče, automaty na mytí nádobí a kde dává práci 450 zaměstnancům; je autorem 47 patentů. V letech 1953 – 1965 působí jako člen Městské rady v Bad Mergentheim, v roce 1969 se stává nositelem Záslužného kříže ve svazku záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Narodil se 25. října 1889 v Rumburku a zemřel 23. listopadu 1970 v Bad Mergentheimu.
29.
Pino z Friedenthalu, Felix Maria,
svobodný pán, doktor práv, v letech 1881 – 1886 působí jako c. k. ministr obchodu, v letech 1871 – 1886 se stává členem Říšské rady, čestné občanství je mu uděleno za zásluhy o výstavbu železnice. Narodil se 14. října 1826 ve Vídni a zemřel 14. dubna 1906 ve Völkermarktu v Korutanech.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix_Pino_z_Friedenthalu
30. Schorisch August, majitel továrny, kterou přejímá od svého otce Josefa Schorische, jenž ji založil v roce 1803, spolu s otcem zřizují v dolním Šenově čp. 269 výrobnu stuh, prokazatelně nejstarší v Šenově, tuto továrnu mechanizuje. Je členem obecního zastupitelstva a v letech 1884 – 1896 byl opětovně volen starostou města. Narodil se 5. ledna 1837 v Šenově a zemřel 24. června 1911 v Šenově.
31. Schorisch Johann Georg, majitel továrny, syn Augusta Schorische, pracuje v otcovském podniku, v roce 1911 se uvádí jako jeho jediný majitel, 20. prosince 1924 začíná spolupracovat s Josefem Staudem, zakládají společně továrnu na výrobu stuh firmy Staude & Co., jejímž je společníkem. Je zakladatelem schorischovské nadace a má zásluhy o vznik asylového domu v domě čp. 187. Působil jako člen okresního zastupitelstva, jako člen městské rady a místostarosta. Narodil se 27. dubna 1877 v Šenově v čp. 181 a zemřel 1. srpna 1929 v Amsterodamu, byl však pohřben ve Velkém Šenově. Majitel Střelnice v roce 1921(dle sčítání lidu).
32. Staude Josef, majitel továrny, 20. prosince 1924 zřídil společně s Johannem Georgem Schorischem, továrnu na výrobu stuh pod názvem Staude & Co. a společně s ním staví pro tuto firmu nový továrenský objekt, později získává továrenskou budovu čp. 547 v horním Šenově, jež kdysi patřila firmě Hille & Hampel, dům čp. 228 v Brtníkách. Nově začíná v roce 1945 v Großröhrsdorfu, okres Bischofswerda, v Sasku, v roce 1947 zakládá v Dietmannsriedu, okres Kempten, závod pod názvem Eulit – Werk Staude & Co., jenž se stal velmi významným podnikem který překládá v roce 1951 do Peitingu, okres Schongau, v Bavorsku. Narodil se 19. září 1895 v Markausch, okres Trutnov, a zemřel 29. prosince 1966 v Rottenbuchu, okres Schongau.
33. Stein Karl Robert, majitel továrny na knoflíky, 6. září 1878 zřídil v otcovském domě čp. 116 v Císařském výrobnu knoflíků, v roce 1880 totéž založil v Sohlandu v domě č. 199, okres Budyšín, v Sasku, v roce 1882 založil v Šenově v domě čp. 314 zasílatelství knoflíků, je autorem více než 50 patentů na výrobu knoflíků na prádlo, jeho továrna pod názvem Adler – Knopf – Fabrik Carl Stein (Adlerova továrna na knoflíky Karl Stein) byla známá široko daleko, stala se největším podnikem svého druhu v Evropě. Až do roku 1934 zůstávala obchodní správa jeho podniků ve Velkém Šenově. V roce 1932 zřídil i ve Velkém Šenově v domě čp. 314 pobočný závod, kde se vyráběly knoflíky na prádlo a nítěné knoflíky. V letech 1907 – 1914 působí v šenovské městské radě jako náčelník policie a člen finančního výboru. Jeho vila Stein čp. 342, postavená pro něho v roce 1895 stavitelem Josefem Hampelem, slouží od roku 1946 jako radnice, kde se nachází také městský úřad. Podnik v Sohlandu byl roku 1949 znárodněn. Karl Robert Stein se narodil 22. května 1852 v Císařském čp. 116 a zemřel 8. července 1932 ve Velkém Šenově v domě čp. 342.
34. Stein Karl Robert, majitel továrny na výrobu knoflíků, syn Karla Roberta Steina, v roce 1932 se uvádí jako společník a technický vedoucí továrny vyrábějící knoflíky pod názvem Adler – Knopf – Fabrik Carla Stein, je autorem mnoha spotřebních vzorů, především se týkajících módních knoflíků. V roce 1950 zřídil v Nagoldu, okres Calw, ve Württenbersku výrobnu knoflíků pod dřívějším firemním názvem. Narodil se 4. října 1891 v Šenově čp. 314 a zemřel 3. července 1973 v Nagoldu ve Württenbersku.
35. Strobach Franz, rytec, majitel továrny, v roce 1871 zřídil v Šenově čp. 380 kamenotiskárnu, v roce 1890 pro svého syna Franze Stefana založil pobočný závod v Porschdorfu, okres Pirna, v Sasku, jenž byl pak přeložen roku 1892 do Ebersbachu, okres Löbau, v Sasku. 22. srpna 1899 byla firma soudem obchodně zapsána pod názvem Franz Strobach & syn, jež pak postavila v Šenově u nádraží továrenské objekty. Tento podnik se pak vyvinul tak, že patřil k nejvýznamnějším svého druhu v severních Čechách. Narodil se 9. července 1837 v Šenově čp. 210 a zemřel 19. května 1919 ve Velkém Šenově čp. 380.
36. Strobach Franz Stefan, litograf, majitel továrny, syn Franze Strobacha, v roce 1890 přejímá vedení pobočného závodu v Porschdorfu v Sasku, v roce 1899 dostává kamenotiskárnu pod názvem Franz Strobach v Ebersbachu v Sasku a učinil z nich jeden z nejvýznamnějších podniků Horní Lužice. Narodil se 24. prosince 1866 v Leopoldově čp. 12 a zemřel 13. dubna 1927 v Ebersbachu.
37. Strobach Josef, majitel továrny, syn Franze Strobacha, od roku 1885 pracuje v otcovské firmě, 22. srpna 1899 je zapsán jako společník kamenotiskárny firmy Franz Strobach & syn, roku 1919 se uvádí jako jediný majitel firmy. V roce 1917 připojil ke své firmě továrnu na výrobu lepenky v Salmthalu, okres Karlovy Vary, v roce 1926 k ní připojil rumburskou firmu Reichel & Ritschel, jež dostala nové jméno „Heliochroma“, 11. ledna 1940 vytváří se svým synem Josefem, diplomovaným inženýrem strojírenství, otevřenou obchodní společnost. Tento vysoce vyvinutý podnik se od roku 1946 nazývá „Severografie“. Josef Strobach je tvůrcem jedinečného výletního cíle „Lesní idyla" Liliový rybník. Byl členem městské rady, kde od 24. června 1917 vykonával funkci místního školního inspektora, za zásluhy o rozvoj města a zřízení měšťanské školy, kdy vystupoval v úloze řídícího stavby, byl mu 24. listopadu udělen titul čestného občana města Velký Šenov. Narodil se 22. listopadu 1870 v Leopoldově čp. 12 a zemřel 8. ledna 1947 V Bernburgu nad Sálou.
38. Walter Josef, děkan, od 1. ledna 1918 městský farář, v roce 1905 se stává kaplanem v Lobendavě. Kolem roku 1927 staví dům čp. 479 a umisťuje sem charitu a mateřskou školu. Narodil se 7. srpna 1880 v Gebirgsneudorfu, okres Most, a zemřel 10. března 1940 ve Velkém Šenově.
39. Weber Robert, v letech 1936 - 1945 ředitel měšťanské školy, spisovatel, epický i lyrický básník, v roce 1937 autorem spisku „Poznejte Velký Šenov v Čechách (Kennen Sie Groß – Schönau in Böhmen)“. Narodil se 24. prosince 1882 a zemřel 17. dubna 1958 v Halle nad Sálou.
40. Zimmer Johann Josef, řezbář ve Vilémově, v roce 1817 prováděl opravu poutního vilémovského kostela a v roce 1858 to byl kostel v Krásné Lípě. Narodil se 22. října 1789 v Malém Šenově a zemřel 20. října 1862.
41. Zimmer Karl Arnold, majitel továrny, v roce 1911 zřizuje v Krásném Buku Schoenbuechel velkoobchod elektrotechnickým zbožím, v roce 1919 zakládá s Hugo Zschokkem z Drážďan v Ústí nad Labem firmu Zimmer & Zschokke, jež zřídila Severočeskou továrnu na výrobu žárovek (Nordböhmische Glühlampenfabrik Zimmer & Zschokke), v roce 1932 kupuje firma České závody na výrobu žárovek, a. s. (Böhmische Glühlampenwerke Aktiensgesellschaft) v Ústí nad Labem, v roce je uváděn jako jediný majitel firmy, v roce 1931 je také uváděn jako druhý předseda Svazu továren na výrobu žárovek v Československu stojících mimo kartel, byl i členem výboru Hlavního svazu německého průmyslu. Po jeho smrti roku 1937 vedla jeho podnik až do roku 1945 jeho žena Adolfine Marie, rozená Vatterová z Krásné Lípy. Tento průmyslník se narodil 8. září 1887 v Šenově čp. 130 a zemřel 25. listopadu 1937 v Ústí nad Labem.
