Jdi na obsah Jdi na menu
 


Věřejná zařízení, zdravotnictví a bankovnictví

1. ledna 1874 byl otevřen nový obecní hřbitov.                                        hrbitov.jpeg

   V letech 1920 a 1938 byl rozšířen. Do roku 1873 se konaly pohřby na starém hřbitově, jenž se rozkládal kolem kostela. I odtud se uskutečnilo mnoho přesunů ostatků na nový hřbitov.

   Místní skupina Šenov Horský spolek severních Čech zřídila v Leopoldově v roce 1894 na lesním okraji Černého rybníku koupaliště, jež však postupně upadalo.  

1-c-rybnik-1-kopie-kopie.jpg                   Kabiny u lesa při protržení hráze Černého rybníka 1.8.1896.      

                                                          senov-koupaliste-r-uh.jpg                                                                 13. května 1906 otevřel Německý tělovýchovný spolek nové koupaliště. Krásné místo s předehřívacími bazénky leží bezprostředně na hranici s Mikulášovicemi. Nové zařízení bylo podporováno a obstaráváno Laurenzem Josefem Müllerem, v roce 1940 po zrušení spolků se dostalo pod správu městskou.

   Na přilehlém lesním hřišti pořádal Německý tělovýchovný spolek své letní tělovýchovné slavnosti. Kolem roku 1930 postavil cukrář Rudolf Hille z domu čp. 517 na lesním okraji výčep, jenž se tu nachází ještě dnes.koupaliste-a-hriste--3-.jpg

 

  

 

 

 

  

 

led.jpg   Roku 1910 zřídil Německý tělovýchovný spolek uprostřed města jižně od domu čp. 135 náležejícího Heinrichu Gothovi kluziště, jež zaniklo kolem roku 1925.

        Pod vedením Julia Josefa Hilleho byla 15. července 1916 zřízena okresní sociální služba soudního okresu Lipová se sídlem ve Velkém Šenově, jež poskytovala rady a pomoc válečným invalidům tohoto soudního okresu.

    V roce 1920 zřídil Dělnický tělovýchovný a pěvecký spolek „Vorwärts“ hřiště jižně od barvírny Adolfa Konrada, která se nacházela v domě čp. 137.

Německý tělovýchovný spolek zřídil v roce 1921 západně od hřbitova na pozemku firmy Hille & Müller, jež se zabývala výrobou niklových plechů, hřiště s kabinami na převlékání a tělovýchovné nářadí .

   V roce 1934 se zřizuje hřiště u hostince Na Střelnici, na němž se podílelo město a takzvaná „pracovní služba“ náležející ke Svazu německých dobrovolníků, jenž měl své sídlo v sále Střelnice.

     

   V srpnu 1928 se usnesli městští zastupitelé o stavbě městského vodovodu, jehož financování způsobilo velké rozbroje a srocení lidu. Vedením stavby byl pověřen učitel Josef Hala z Milíkova, okres Planá u Mariánských Lázní. Stavba začala 17. září 1931 a byla zadána firmě Nordböhmische Wasserbau AG (Severočeská vodní stavba) v Ústí nad Labem. Tlaková nádrž se nachází v horním Šenově nad železniční zastávkou; vodovod měl pak na starosti jako městský vodmistr Adolf Opitz z Leopoldova čp. 27.

   Ve městě působila také jedna veřejná knihovna, kterou vedl naposledy Josef Lösel (1887 – 1972), na Střelnici byla osvětlená divadelní scéna. 

 
sporka.jpgOkresní nemocenská pokladna  byla otevřena v roce 1889 v prostorách ještě staré školy a později městského úřadu v domě čp. 323. Jejími prvními vedoucími byli August Göbel a Franz Eiselt. Tato budova byla postavena v letech 1891 až 1892. 

  

 

zdr.stredisko-8.2008.jpgOkresní nemocenská pojišťovna (dnes zdrav. středisko) byla postavena v roce 1927 naproti farní zahradě, nová budova obdržela číslo 500.  Prvním ředitelem byl jmenován Georg Trepesch, jeho zástupcem se stal Karl Dittrich. Napojeny na sebe byly parní, léčivé a vanové koupele. Jako vedoucí a spolehliví lékaři zde působili Dr. med. Josef Rosenbaum a od roku 1939 Dr. med. Walter Pohl, jenž se narodil 11. 9. 1908 v Praze.

   Firma „Gedeka“ Großeinkaufgenossenschaft (Velkonákupní družstvo), v níž se sdružili kupci reg. Gen. m. b. H., postavila v roce 1933 na popud Antona Hüllera  budovu s číslem 499 se skladem, jenž přiléhal k nemocenské pokladně, stavbou byla pověřena firma Ing. Augusta Teichmanna a Ing. Franze Steidela z Mikulášovic. Odtud byli zásobováni obchodníci potravinami v okrese Šluknov. Ředitelem byl od 7. 3. 1943 do roku 1945 Heinrich Müller.

 

 

Zdravotnictví

   Od roku 1879 působil jako obecní lékař Ferdinand Hruška. V roce 1888 stál v čele Místní skupiny Šenov Horského spolku severních Čech (založen v r.1886) a nechal prostřednictvím spolku a jeho příznivců (Hille a Müller) zřídit na tehdejším Kindermannově vrchu Střelnici a nádherné vyhlídkové místo na Ferdinandově výšině.

   Dr. med. Leopold Ebert se svou domácí lékárnou si otevřel ordinaci v budově radnice čp. 323; domácí lékárnou disponoval i Dr. med. Josef Rosenbaum, jehož ordinace se nacházela v dolním Šenově v domě čp. 247; Dr. med. Karl John, jenž sem přišel z okresu Jablonec nad Nisou, převzal kolem roku 1928 i s domácí lékárnou praxi Dr. Eberta. V roce 1929 začal ordinovat v ústavu Okresní nemocenské pojišťovny Dr. med. Degenhard Nase, jenž sem přišel z Kadaně. Zubní lékař Rudolf Rademann z Mikulášovic zahájil patrně v roce 1908 svou praxi v domě čp. 376, v roce 1935 si podobnou ordinaci zařídil v Leopoldově čp. 65 Josef Richter. Dr. med. vet. Gustav Fischer, zabývající se léčením zvířat, se v našem městě usadil kolem roku 1938.

   Starobinec a sirotčinec. Na popud arciděkana Davida Hentschela, Ženského pomocného spolku a příznivců byl v Leopoldově čp. 5 otevřen 10. června 1897 azylový dům. Vedoucí se stala řádová sestra Svatého kříže Calassantia Theresia Eggerová, jež působila zároveň jako jakási vrchní sestra a ošetřovatelka. Několik dní nato zahájila v tomto domě svou činnost také již zmíněná mateřská škola. V témže domě zřídil Ženský pomocný spolek 8. listopadu 1914 se svými příznivci a Červeným křížem lazaret, jenž se zde nacházel až do 12. července 1917. Kolem roku 1922 přesídlil azylový dům do domu čp. 9 zakoupeného v Leopoldově. V roce 1931 se zde připomíná jako vedoucí tohoto zařízení Alma Klemmová.

   Azylový dům pro muže zřídil Johann Georg Schorisch ve svém domě čp. 187 v dolním Šenově. Během války sloužilo toto zařízení také jako lazaret pro zraněné vojáky. Pro válečnou půjčku byla zřízena jakási „Schorischovská nadace“, jež v roce 1919 byla považována za ztracenou. Osamělí staří muži odcházeli do azylového domu v Lobendavě, na jehož údržbě se podílelo i město Velký Šenov.

   Kolem roku 1920 spravoval Ženský pomocný spolek v měšťanské škole mateřskou poradnu, jejímž majitelem bylo město, jako vedoucí lékař v roce 1930 se zde připomíná Dr. Karl John.

   V roce 1928 začaly se sestry Charity starat o nemocné v jejich domovech. Sestry měly svou ubytovnu v novostavbě čp. 479, kterou postavil arciděkan Josef Walter.

   Porodními asistentkami byly Emilie Sporková z domu čp. 315 a Berta Töppelová.

  

Peněžní ústavy

   „Okresní lipovský průmyslový podpůrný spolek (Bezirk Hainspacher Industrie-Unterstützungs-Verein)“  se sídlem ve Velkém Šenově byl založen 10. června 1861, do spisů Obchodního soudu byl zanesen 31. srpna 1863. Účelem tohoto spolku bylo založení a udržování fondu na pomoc malým živnostenským podnikům v Mikulášovicích a jiných místech soudního okresu Lipová prostřednictvím poskytování půjček na mírné úroky, výkupu směnek, nalézajících se v rukou průmyslníků, jakož i udělování záloh na hotové zboží. Spolek měl trvat neomezenou dobu. Základním kapitálem spolku byl obnos čítající 4 000 zlatých rakouské měny. Tento kapitál měl být zvýšen až na 20 000 zlatých pomocí pravidelných měsíčních příspěvků členů, jakož i využíváním peněz fondu na úrok. Do čela spolku byla zvolena správní rada. V roce 1885 se setkáváme se členy spolku, kterými jsou Franz Paul, president, Johann Franze, Franz Xaver Richter z Vilémova, Franz Müller z Leopoldova, Franz Klinger z Mikulášovic a Johann Pfeifer. Toto příkladné zařízení bylo pro vzrůstající živnosti a malé podniky velkou pomocí. Iniciátorem byl Franz Klinger z Mikulášovic, jenž v roce 1860 tam postavil továrnu bratří Klingerových na pletené výrobky. Tento peněžní spolek zanikl až kolem roku 1905.

   Spolek pro spoření a poskytování půjček v Šenově a Knížecím (Spar- und Darlehenskassenverein  /Raiffeisenkasse/, jakási německá kampelička – pozn. překl.) byl založen 7. října 1900. jako vedoucí spolku jsou známí Anton Wenzel z Malého Šenova čp. 56 a Heinrich Goth z čp. 135.

   Spořitelna (Sparkasse), jež od roku 1907 přešla pod správu města (Städtische Sparkasse), zahájila svou činnost 17. prosince 1905. Její prostory se nacházely na radnici v čp. 323.sporitelna-prosly-5.1912.jpeg Mezi jejími řediteli se připomínají Josef Hampel z Leopoldova čp. 24, jenž ji vedl do roku 1920, Ferdinand Seifert ze Šluknova, který jí stál v čele do roku 1936, posledním jejím ředitelem byl Otto Volkmann z Jägerndorfu, jehož činnost byla ukončena v roce 1945. Mezi předsedajícími jejího ředitelství byli Eduard Neuberth z Malého Šenova čp. 58, Rudolf Hoßner z čp. 127 a Josef Karl Hille z čp. 346.

   Úvěrové a hospodářské společenství (Kredit- Wirtschaftsgemeinschaft „Wige“ r. Gen. m. b. H)  (Allgemeine Volkskreditanstalt – Všeobecný lidový úvěrový ústav) zahájilo svou činnost kolem roku 1930 pod vedením Wilhelma Sturnvolla.

   Živnostenská a obchodní pokladna (Gewerbe-und Handelkasse r. Gen. m. b. H) se sídlem v dolním Šenově  měla v roce 1933 pobočku ve Velkém Šenově. Vedoucím pokladny byl Josef Dörre.