Popis V. Šenova
Velký Šenov, tradiční průmyslové město, leží na rozloze 19,82 km² v nadmořské výšce 351 m v západní části Šluknovského výběžku v mělkém dolíku mezi lesy poblíž soutoku Šenovského a Vilémoského potoka. Na území dnešního Velkého Šenova kdysi byly tyto samostatné obce a osady: Šenov, Malý Šenov, Leopoldka, Staré Hraběcí, Janovka a Knížecí. V roce 1847 se Šenov sloučil s Malým Šenovem a Leopoldkou. V roce 1850 se Staré Hraběcí i s osadou Janovka spojilo s obcí Šenov. Knížecí bylo připojeno do Velkého Šenova po druhé světové válce v roce 1950.
Na území města žije v průměru okolo 2000 obyvatel. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1910 a to 5024 (počítáno na celém území Velkého Šenova). Nejvýznamější památkou v obci je kostel sv. Bartoloměje.
V obci lze ještě dnes na některých místech spatřit stavby, které jsou dokladem někdejší lidové architektury tohoto kraje. Jsou to domy s podstávkou, nalezneme je při Vilémovském potoku. Podobné stavby se nacházejí i v horní části Velkého Šenova, na Janovce a v Knížecím.
Tradičním způsobem obživy bylo zemědělství, práce v lese, předení a tkalcovství.
Vznik názvu obce
Šenov ( Schönau ) Velký Šenov ( Gross Schönau) první zmínka 1346
Kdysi jel přes dnes už naší krajinu statečný rytíř se svým doprovodem půvabným. Tu unešen krásou prohlásil: ,,To je ale krásný luh!" /... schöne Au/. Zde se pak usadili a založili Schönau. ( schön =krásný, Au = niva,louka ).
Staré Hraběcí ( Alt-Grafenwalde ) založení zač. 18. stol.
Jméno vzniklo z obecného označení Dorf im Grafenwalde (= ves v hraběcím lese).
Malý Šenov ( Klein Schönau ) založení 1795
Přívlastkové určení Malý je odlišení od Velkého.
Leopoldka ( Leopoldsruh ) založeno kolem 1720
Německé jméno Leopoldsruh je umělé ( die Ruhe = klid, odpočinek, zátiší, Leopoldovo zátiší)
Osada byla pojmenována na počest hraběre Leopolda ze Salmu.
Knížecí ( Fürstenwalde ) založeno kolem 1400
V r. 1544 Fürstenwalde vzniklo z obecného označení ,, Dorf im Fürstenwalde" (= ves v knížecím lese).
Janovka ( Johannesberg ) založeno kolem 1786
Obec se dříve nazývala Armenleutenruh ( = zátiší chudých lidí ). Po roce 1787 se obec přejmenovala na počest Johanna ze Salm-Reifferscheidtu; Berg = hora, tedy Janova hora.
Přehled počtu obyvatel
|
1818 |
1830 |
1850 |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
V. Šenov cel. |
3132 |
3516 |
3832 |
4010 |
4193 |
4297 |
4463 |
5024 |
4326 |
4635 |
2672 |
2586 |
2426 |
2338 |
Janovka |
157 |
173 |
|
235 |
231 |
230 |
197 |
179 |
131 |
161 |
46 |
49 |
32 |
30 |
Knížecí |
225 |
251 |
245 |
235 |
215 |
177 |
159 |
156 |
148 |
152 |
59 |
39 |
13 |
6 |
Leopoldka |
301 |
321 |
|
426 |
429 |
448 |
470 |
549 |
446 |
483 |
335 |
361 |
391 |
123 |
Malý Šenov |
311 |
364 |
|
409 |
384 |
354 |
371 |
393 |
326 |
328 |
186 |
180 |
145 |
130 |
St. Hraběcí |
182 |
264 |
242 |
191 |
184 |
176 |
170 |
155 |
122 |
133 |
75 |
53 |
35 |
27 |
Velký Šenov |
1956 |
2142 |
2345 |
2519 |
2750 |
2612 |
3096 |
3592 |
3153 |
3378 |
1971 |
1914 |
1846 |
2022 |
Až do roku 1938 byla Lipová sídlem okresu, kam patřily obce: Lipová, Velký Šenov, Staré Hraběcí, Brtníky, Mikulášovice, Vilémov, Lobendava, Dolní a Horní Poustevna, Nová Víska, Severní a Liščí.