Jdi na obsah Jdi na menu
 


osada Janovka

Janovka (Johannesberg) 

  Rok založení není znám. Osada se připomíná v roce 1750. Dřívější název obce byl “Armenleutenruh“ - obec chudých. Obec měla svého rychtáře, ale byla později se Sta­rým Hraběcím spojena v jednu obec. V roce 1850 byla začleněna jako osada do města Velkého Šenova. V kupní listině z roku 1780 stojí, že Andreas Bacher koupil stavební parcelu v lese „ u Johannesberg nebo Armenleutenruh“.

 

První zápis v matričních knihách je z roku 1748.

 

Čtyřdomí  na Janovce.

Takzvané Čtyřdomí bylo malou vesničkou při cestě z Janovky do Císařského. Osada původně sestávala ze 4 domů, ale dva z nich kdysi shořely. Dnes z těchto čtyř domů stále stojí již pouze číslo 30. Důležitá polní jména byla Hofefeld a Hutweide. Historicky je Čtyřdomí úzce spojeno s dalšími dvěma domy, které byly podstatně blíže ke Knížecímu, takže je někteří lidé považovali za skutečně patřící pod Knížecí. Skutečnost, že se název Knížecí objevuje společně na starých mapách těchto 6 domů, také dobře zapadá.
Mezi domy č. 32 a č. 33 a Knížecím však vždy existovala hranice. Zde se setkaly hranice Lipovského a Šluknovského panství. Tuto zvláštnost je třeba vzít v úvahu, když se pokusíme blíže podívat na původ a historii této osady. Čísla domů používaných v roce 1945 byla 28-33, toto počítání se řídilo čísly domů Janovky.

Zdrojem pro zkoumání historie těchto domů je katastry nemovitostí Janovky a gruntovní knihy, které si můžete prohlédnout online v Litoměřickém archivu. K zodpovězení jednotlivých otázek přispěly také církevní matriky Janovky a Knížecího.
Katastry nemovitostí ukazují, že domy číslo 28, 29 a 32 byla postaveny na zelené louce, ve skutečnosti na polích bývalého Šenovského poplužního dvora:
V roce 1715 byl prodán grunt pozdějšího čísla 32, kupujícím byl Baltzer Oppitz;
V roce 1728 byl prodán grunt pozdějšího čísla 29, kupcem byl Zacharias Kloß z Knížecí;
V roce 1731 byl prodán grunt pozdějšího čísla 28, kupujícím byl Hans Hille, známý jako „Pohl-Hillen-Hans“, syn sedláka Paula Hille z Horního Šenova č. 99.

V roce 1746 byl prodán grunt pozdějšího čísla 30, kupcem byl Zacharias Hille, který později vlastnil hospodářství v Horním Šenově č. 113. Dům předal svému stejnojmennému synovi v roce 1755.

Nejmladší je pravděpodobně dům č. 31, o němž lze stopy najít nejdříve od roku 1788. Nejstarším potvrzeným vlastníkem je Josef Hille, syn výše zmíněného Zachariáše Hilla z č. 30. Rovněž není jisté, zda je původní umístění č. 31 stejné jako na mapě z roku 1843.

Dům č. 33 je specialitou a je také nejblíže Knížecímu. Zde se v roce 1729 uvádí, že dům převzal od svého otce Andrease Röslera Hans Jacob Rösler. Podle církevních matrik byl tento Andreas Rösler cestářem z Hraběcího a v roce 1704 se narodilo jeho nejmladší dítě v Knížecím. Tento dům byl pravděpodobně postaven v 17. století. Proto je nutný další výzkum této rodiny a tohoto vlastnictví.

Těchto šest domů patřilo do roku 1770 k obci Janovka a mělo tam čísla 1-5 (číslo 46 bylo vytvořeno později). Nejpozději do roku 1773 jim však byla přidělena nová čísla domů a od nynějška byly označeny Knížecí číslo 5-9. Obyvatelé však nebyli uvedeni v pozemkových knihách pod Knížecím, ani nebyli zahrnováni do církevních matrik Knížecího, spíše existovaly samostatné pozemkové knih a samostatné církevní matriky pro těchto 6 domů, ale vždy pod názvem Knížecí. Nejpozději v roce 1850 bylo 6 domů převedeno opět k obci Janovka, nyní dostaly čísla 28-33.

Co se skrývá za touto podivnou sestavou samostatných domů? Josef Fiedler to spojil ve své místní historii politického okresu Šluknov (1898) na str. 361 s událostmi na počátku 17. století. Informace v katastrech nemovitostí však hovoří proti takovému výkladu. Pravděpodobně jde spíše o pokus usadit nové osadníky na polích bývalého šenovského poplužního dvora, jak jsme již viděli při založení Leopoldky, Hraběcího a Janovky. Na rozdíl od toho nebyly tyto pokusy v oblasti Čtyřdomí příliš úspěšné. O důvodech lze jen spekulovat. Možná pomůže pohled na místní historii Fiedlera (zde str. 431), podle kterého bylo Čtyřdomí tak vzdáleno, že bylo „téměř úplně odříznuty od veškerého provozu v drsných a zasněžených zimách“. Je zřejmé, že tyto pozemky prostě nebyly dostatečně atraktivní pro potenciální kupce, z nichž většinu tvořili mladí lidé, kteří si měli založit vlastní rodinu. Navíc v ostatních zmíněných rozvíjených osadách byly v té době ještě nějaké pozemek k dispozici.

Dr. Andreas Hille, hille-schoenau@web.de

 překlad Anna Pacholíková

 

abb.-1-vier-hauser-1843.pngObr. 1
Východní část katastru Staré Hraběcí s čísly domů Janovka č. 28-33 Čtyřdomí jsou vyznačeny fialově. Převzato z historické mapy z roku 1843
 (https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html)

 

abb.-2--vier-hauser.jpgObr. 2
Historická fotografie z Hrazeného směrem na Partyzán; vlevo č.32, uprostřed č.30, vpravo č.28 (sbírka M. Turyny,)

 

 

Kaplička. 

V roce 1881 byla Janovce zbudována kaple, na jejíž výstavbu přispěl císař František Josef I. 100 zlatých. Kaple byla zasvěcena sv. Janu Nepomuckému a tradičně se zde dne 16. května sloužily bohoslužby.

Na kapličce byla umístěna pamětní deska k památce padlých v  1. sv. válce. Deska byla z černého, broušeného syenitu o rozměrech 55 x 90 cm s nápisem : Zur bleibenden Erinnerung un die aus unseren Orte im Weltkriege 1914\1918 gefallenen Helden.

Překlad: Jako trvalá připomínka hrdinů, kteří padli z našich míst ve světových válkách 1914 \ 1918.

Pak následují jména padlých.:

Gewidmet  von der Bewohnerschaft Johannesberg im Jahre 1921.

Překlad: Věnováno obyvateli Johannesbergu v roce 1921.

Pamětní desku zhotovila  kamenická firma Franz Laske z Rožan, nákladem 1010 Kč. Sbírku uspořádal pěvecký spolek na Janovce.

Deska byla slavnostně odhalena 16.května 1921.

V šedesátých letech kaplička začala chátrat. Kde se pamětní deska nachází dnes, není známo.

 

Miloslav Turyna