Pamětní události
za panování císaře Svaté říše římské Jindřicha IV. od 1056 do 1106 1100 Kolem tohoto času byl Šenov založen
za vlády Jana Lucemburského od 1310 do 1346
1346 První zmínka o Šenově v matrikách míšeňského biskupství je zápis o rytířském sídle s hradbami a dvorem
za vlády Václava IV. v období 1378 - 1419
1416 Mnoho sněhu v listopadu napadlo, který vydržel až do února. Následovala slabá úroda a hladomor
český král a římský císař Zikmund Lucemburský 1419 až 1437
1434 Opět krutá zima, kdy lidé v mrazech umírali
1438 V Šenově zemřelo 460 lidí na hladomor
za vlády Vladislava Jagellonského od 1471 do 1516
1508 a 1509 Mnoho lidí zemřelo na mor; další morové ročníky byly 1525, 1555
za vlády Ferdinanda I. Habsburského od 1526 do 1564
1553 a 1554 Moc tuhé mrazy uhodily
za vlády Maxmiliána II. Habsburského od 1564 do 1576 1567 - 1603 Působil první známý soudce Peter Mausche a po jeho smrti Christoph Richter z Lipové, který získal lenní soud do roku 1620.
1567 14.9. Vyhořela o půlnoci rychta se stodolami, zásobami sena a obilí.
1570 Byl šenovský rychtář Benesch Eschner obdarován Hansem von Schleinitz „za dlouholeté a věrné služby“ jedním domem.
Rudolf II. Habsburský vláda 1576 - 1617
1582 V Šenově i v celém okolí panuje silný mor a umírá mnoho lidí
1590 V tomto roce 38 týdnů nepršelo, vedro bylo tak velké, že zvěř uhynula a ryby ve vodě lekly.
panovník Ferdinand II. Štýrský od 1617 do 1637
1617 Byla velká drahota a bída. Mnoho lidí, zejména dětí zemřelo hladem.
1617 12.4. byl založen požár poplužního dvora v Šenově a uhořelo zde asi 700 ovcí. Lidé místní i ze širokého okolí spěchali aby uhynulá zvířata z popela vyhrabali a snědli.
za panování Ferdinanda III. od 1637 do 1657 1637 Bylo Lipovské panství a Šenov tří týdny drancován a napadán švédským vojskem. Byl ukradený všechen dobytek a obilí, chalupy vypalovány a ženy zneuctěny.
1653 Zavedena církevní matrika.
1655 Přišla velká ničivá vichřice
za panování Leopolda I. od 1657 do 1705
1660 19.12. zpustošil bouřlivý vítr mnoho domů.
1668 Podle knihy výnosů z tohoto roku měl Šenov: jednoho lenního soudce, 38 rolníků, 24 zahradníků, 86 domkařů a 14 domovních společníků, celkem 163 obyvatel /bez žen a dětí/. Tito byli nevolníky lipovského panství a museli platit panství mimo "decem", to je desátý díl z pracovních výnosů od obilí, zvířectva, vajec a lnu, jakož kostelní decem, vykonat ročně ještě „náruční a tahací dny": rolníci většího rozsahu 20ti dvouspřežení, malí rolníci 10ti jednospřežení za každý dvůr.
1669 Dostává obec novou rychtářskou pečeť, jež byla uchovávána městskou správou do roku 1945.
1680 Toho roku povstali kvůli mnoha povinnostem a dávkám sedláci. Deputace skládající se ze čtyř osob, mezi níž se také nacházel Christoph Scheffer z Šenova, který byl později zatčen, předložila v Praze tehdejšímu majiteli panství a velkostatkáři hraběti Johannu Jáchymu Slavatovi petici, jež nezaznamenala žádného úspěchu.
1697 Byla zima velice bohatá na sníh, který zde ležel od 1. října až do 14. května.
za panování Karla VI. od 1711 do 1740
1714 22.6. Bouře doprovázená průtrží mračen zaplavila mnoho domů a způsobila velké škody.
V roce 1715 byly založeny osady Staré Hraběcí a Malý Šenov. V tereziánském katastru stojí: "Tato vesnička byla postavena v letech 1715–1716 na vrchnostenských polích šenovského dvora a pole, která mají své obyvatele se cestou koupě a dědictví jim přenechávají“.
1715 12.2. Bouřlivý vítr podobný orkánu pokácel zdejší lesy.
1716 V adventu byl v Mecklenburgu zavražděn obchodník Zacharias Hille ze Šenova a oloupen o svůj majetek obnášející 120 tolarů.
V roce 1720 byla založena osada Leopoldov, jež byla pojmenována podle svého zakladatele Leopolda Antona hraběte Salm–Reiferscheidta, pozdějšího polního maršála.
1728 13.4. Zachvátil požár čtyři selské usedlosti, dvě usedlosti zahradnické a sebral střechu nad hlavou sedmi domkářům.
za vlády Marie Terezie od 1740 do 1780
1750 27.1. Vyhořelo pět domů.
1757 16.4. Se mezi Lipovou a Velkým Šenovém setkalo několik stovek jezdců, rakouských pandurů a pruských husarů, pod vedením pána z Mannsteinu. Přitom byl na rakouské straně jeden padlý, dva zranění a dva vojáci padli do zajetí. Prusové pomalu ustupovali pronásledováni pandury, kteří se objevili na Partyzánu. Následujícího dne přitáhl do Lipové major Kleist se třemi sty husary.
1768 Staré opevnění v Leopoldově bylo opuštěno a ponecháno svému osudu.
1775 30.7. Srocení šenovských rolníků kvůli dávkám. Nepokoje byly potlačeny vojáky, kteří zde byli ubytováni pod vedením rytmistra Nadiga.
1778 30.7. Přicházejí do Horní Poustevny Prusové, své ležení mají od Vilémova až k šenovské rychtě. Příští den přicházejí od Lipové přes Strážný vrch Sasové a táhnou směrem na Staré Hraběcí. Průchod nadělal obci velké škody, horní Šenov byl zvláště zle vypleněn. Aby si zajistili možnost odvezení uloupených peněz a ukradeného obilí, brali sasští vojáci rukojmí, mezi nimiž se šenovský rychtář Johann Anton Weeber dostal do žitavského vězení.
1779 20.9. Projel kolem horního Šenova ze Šluknova směrem na Lipovou a Lobendavu císař Josef II.
za vlády Josefa II. od 1780 do 1790
1781 Bylo zrušeno nevolnictví císařem Josefem II.
1781 V tomto roce činila v Šenově robotnická služebnost pro panství - 1872 koní, 2574 volů, 4619 náručních dnů nebo v penězích 950 zlatých, 52 krejcarů, 4 1/2 feniků.
za vlády Františka I. od 1792 do 1835
1796 Požár takzvaného „Bílého mlýna“ v Leopoldově v čp. 34.
V letech 1802, 1805 a 1847 postihl obec Šenov velký hladomor.
1813 8.3. Hasičská zbrojnice u fary byla zničena větrnou smrští a nástroje byly přitom zle poškozeny.
1813 19.8. Generál Vandamme rozbil tábor se 40 000 Francouzů na Anenském vrchu u Lobendavy a příští dny táhne přes horní Šenov směrem ke Šluknovu, přičemž musí být zásoben moukou, chlebem a masem.
1813 21.8. Několik tisíc vojáků se rozložilo na statku sedláka Balthasara Liebische, jenž zůstával v horním Šenově v čp. 42; přitom zabavili 20 krav, drůbež a potraviny.
1813 4.9. Padesát vojáků náležejících k Polákům ležícím u Šluknova zabavilo v obci, na co přišli: peníze, šatstvo, potraviny, jakož i krávu faráře Josefa Heyneho.
1815 13.4. V noci vypukl v domě čp. 107 pekaře Johanna Pietschmanna v horním Šenově požár, jenž přeskočil na dalších deset domů, mezi nimiž se nacházely selské usedlosti Rämischových v čp. 41 a Liebischových v čp. 42.
za vlády Ferdinanda V. od 1835 do 1848
1836 28.7. Vyhořela kovárna Floriana Michela, oheň zachvátil také vedle stojící stavení Josefa Grohmanna, známého pod přezdívkou Fabels Josef, Josefa Hilleho, známého pod přezdívkou Fabels Jörge, a Josefa Kettnera. Žhářem byl pravděpodobně Josef Hille.
1844 25.4. Dům čp. 234 patřící Josefu Franzemu úplně shořel, jakož i tři obytné domy: Hermannova pekárna, obydlí Josefa Marschalla a škola v dolním Šenově, náležející jistému Hentschelovi.
1847 23.9. Arcivévodové František Josef (pozdější císař František Josef I.), Ferdinand Max (pozdější mexický císař Maxmilián) a Karl Ludwig projížděli Šenovem, kde byli obzvláště pozdravováni.
za vlády Františka Josefa I. od 1848 do 1916
1848 26.4. U „Pivovarského mostu" v dolním Šenově byl spálen jedoucí vůz naložený anglickou strojovou přízí v hodnotě 4 000 zlatých. Přítomní občané prohledali poté marně dům sedláka a obchodníka s plátnem Dominika Liebische a dům Hampelův v Leopoldově, kde pátrali po strojové přízi; tehdejšímu rychtáři Karlu Menzelovi se zdařilo měšťany uklidnit. V důsledku toho se v Lipové ubytovalo 180 vojáků z pluku Latour.
1851 23.2. Spojení Starého Hraběcí a Janovky se Šenovem
1861 Byl v našem okolí založen první Kreditní institut v průmyslně podpůrném spolku při okrese Lipová.
1862 Byl zřízen poštovní úřad, nacházel se v domě čp.317 Karla Miksche, který byl také prvním poštmistrem. Do roku 1884 byla pošta denně odvážena ze Šluknova a Sebnitz.
1863 Byl pořízen nový zvon, který vysvětil sám velebný pán biskup Bartoloměj Hille.
1866 19.6. Po všech cestách a polních mezích přicházeli uprchlíci ze Saska před pruskými vojáky.
1866 22.6 až 24.6. Průchod pruských jednotek mířících do bitvy u Hradce Králové, odkud se mezi 3. a 11. zářím vracely. V Šenově opět se ubytovaly. 9. září uspořádala pruská armáda na Staré rychtě taneční zábavu.
1870 Započata stavba silnice Šenov Mikulášovice. Dokončena o rok později.
1874 1.1. Byl otevřen nový hřbitov, bez konfese (t.j. bez rozdílu víry).
1882 Kolem tohoto roku bylo převedeno do Šenova několik domů z Leopoldova, mezi nimiž se nacházel také dům čp. 12.
1884 14.12. Zahájení železniční dopravy ze Šluknova do Dolních Mikulášovic.
1889 Zahajuje svou službu Okresní zdravotní pokladna. Šenov je od tohoto roku sídlem okresní nemocenské pokladny, zahrnující zákonně povinné nemocenské pojištění všech dělníků v Šenově, v Lipové, v Liščí a Severní, v Lobendavě, v Nové Vísce, v Dolní a Horní Poustevně a ve Vilémově.
1891-1892 Stavba nové radnice čp. 323 na místě staré školy.
1896 1.8. Po jedné bouři se protrhla hráz Černého rybníka. Záplavy způsobily velké škody také na domech v dolním Šenově.
1897 1.7. Otevírá se první telegrafní úřad. Telegrafní provoz zprostředkovával od r. 1884 až do nynější doby železniční úřad.
1897 27.10. Tohoto dne byla uzavřena smlouva s firmou Siemens & Halske na dodání elektrické energie.
1898 Započata výstavba nové poštovní budovy.
1899 1.2. Toho dne se poprvé elektrické světlo rozsvítilo.
1900 7.10. Založení spořitelního a zápůjčkového spolku.
1903 Je předána do provozu okresní telefonní centrála.
1905 17.12. Otevřena městská spořitelna.
1905 3.7. Bylo velké vedro, v 8 hodin na slunci 36°C, v poledne 39°C.
1906 13.5. Otevřeno koupaliště německého tělovýchovného spolku.
1907 6.8. Velká bouře spojená s krupobitím nebývalých rozměrů. Kroupy o průměru 6 cm. Sklizeň byla zcela zničena v pásu 500 m přes Dolní Šenov. Lidé a zvířata pracující venku byli zraněni. Bylo rozbito mnoho střech a 1000 okenních tabulí.
1907 1.10. Zřízeno finanční strážní oddělení.
1907 4.10. Povýšení Šenova na město.
1907-1908 Postavena Měšťanská škola.
1914 23.6. Změna názvu města na Velký Šenov v Čechách.
1914 26.7. Vypuknutí první světové války.
1914 1.10. Dosavadní označení vlakové stanice Šenov bylo změněno na Velký Šenov v Čechách.
za vlády Karla I. od 1916 do 1918
1916 Vybudování železniční zastávky v horním Šenově.
za vlády Tomáše Garrigue Masaryka od 1918 do 1935
1918 28.10. Konec I. světové války.
1919 1.11. Zřízení policejní hlídky.
1922 1.1. Založen úřad pro zprostředkování práce.
1927 Změna okresní zdravotní pokladny na okresní zdravotní pojišťovací zařízení a výstavba nové budovy čp.500.
1930 13.7. Odhalení a posvěcení pomníku padlým.
1931 17.4. byla započata stavba městského vodovodu.
1935 byla otevřená na Lilieteichu nová letní restaurace Waldidylle.
1938 2.12. byl pozorován přelet vzducholodě Zeppelin
(Podle J. Fiedlera, Pamětního spisu a doplněno autorem stránek)