za panování císaře Svaté říše římské Jindřicha IV. od 1056 do 1106                                       1100  Kolem tohoto času byl Šenov založen

za vlády Jana Lucemburského  od 1310 do 1346

1346  První zmínka o Šenově v matrikách míšeňského biskupství je zápis o rytířském sídle s hradbami a dvorem

za vlády Václava IV. v období 1378 - 1419

1416  Mnoho sněhu v listopadu napadlo, který vydržel až do února. Následovala slabá úroda a hladomor

český král a římský císař Zikmund Lucemburský  1419 až 1437

1434  Opět krutá zima, kdy lidé v mrazech umírali

1438  V Šenově zemřelo 460 lidí na hladomor

za vlády Vladislava Jagellonského  od 1471 do 1516

1508 a 1509  Mnoho lidí zemřelo na mor; další morové ročníky byly 1525, 1555

za vlády Ferdinanda I. Habsburského   od 1526  do  1564

1553 a 1554  Moc tuhé mrazy uhodily                                    

za vlády Maxmiliána II. Habsburského   od 1564  do  1576                                                 1567 - 1603  Působil první známý soudce Peter Mausche a po jeho smrti Christoph Richter z Lipové, který získal lenní soud do roku 1620.

1567  14.9. Vyhořela o půlnoci rychta se stodolami, zásobami sena a obilí.

1570  Byl šenovský rychtář Benesch Eschner obdarován Hansem von Schleinitz „za dlouholeté a věrné služby“ jedním domem.

Rudolf II. Habsburský vláda 1576 - 1617

1582  V Šenově i v celém okolí panuje silný mor a umírá mnoho lidí

1590  V tomto roce 38 týdnů nepršelo, vedro bylo tak velké, že zvěř uhynula a ryby ve vodě lekly.

panovník  Ferdinand II.  Štýrský   od 1617 do 1637

1617  Byla velká drahota a bída. Mnoho lidí, zejména dětí zemřelo hladem.

1617  12.4. byl založen požár poplužního dvora v Šenově a uhořelo zde asi 700 ovcí. Lidé místní i ze širokého okolí spěchali aby uhynulá zvířata z popela vyhrabali a snědli.

za panování Ferdinanda III.   od 1637  do  1657                                                                                          1637  Bylo Lipovské panství a Šenov tří týdny drancován a napadán švédským vojskem. Byl ukradený všechen dobytek a obilí, chalupy vypalovány a  ženy zneuctěny.  

1653  Zavedena církevní matrika.

1655  Přišla velká ničivá vichřice

za panování Leopolda I.   od  1657  do  1705 

1660  19.12. zpustošil bouřlivý vítr mnoho domů.

1668  Podle knihy výnosů z tohoto roku měl Šenov: jednoho lenního soudce, 38 rolníků, 24 zahradníků, 86 domkařů a 14 domovních společníků, celkem 163 obyvatel /bez žen a dětí/. Tito byli nevolníky lipovského panství a museli platit panství mimo "decem", to je desátý díl z pracovních výnosů od obilí, zvířectva, vajec a lnu, jakož kostelní decem, vykonat ročně ještě „náruční a tahací dny": rolníci většího rozsahu 20ti dvouspřežení, malí rolníci 10ti jednospřežení za každý dvůr.   

1669  Dostává obec novou rychtářskou pečeť, jež byla uchovávána městskou správou do roku 1945.

1680  Toho roku povstali kvůli mnoha povinnostem a dávkám sedláci. Deputace skládající se ze čtyř osob, mezi níž se také nacházel Christoph Scheffer z Šenova, který byl později zatčen, předložila v Praze tehdejšímu majiteli panství a velkostatkáři hraběti Johannu Jáchymu Slavatovi petici, jež nezaznamenala žádného úspěchu.  

1697  Byla zima velice bohatá na sníh, který zde ležel od 1. října až do 14. května.

za panování Karla VI.    od 1711 do 1740                                                                          

1714  22.6. Bouře doprovázená průtrží mračen zaplavila mnoho domů a způsobila velké škody.

V roce 1715 byly založeny osady Staré Hraběcí a Malý Šenov. V tereziánském katastru stojí: "Tato vesnička byla postavena v letech 1715–1716 na vrchnostenských polích šenovského dvora a pole, která mají své obyvatele se cestou koupě a dědictví jim přenechávají“.

1715  12.2. Bouřlivý vítr podobný orkánu pokácel zdejší lesy.

1716  V adventu byl v Mecklenburgu zavražděn obchodník Zacharias Hille ze Šenova a oloupen o svůj majetek obnášející 120 tolarů.

V roce 1720 byla založena osada Leopoldov, jež byla pojmenována podle svého zakladatele Leopolda Antona hraběte Salm–Reiferscheidta, pozdějšího polního maršála.

1728  13.4. Zachvátil požár čtyři selské usedlosti, dvě usedlosti zahradnické a sebral střechu nad hlavou sedmi domkářům.

za vlády Marie Terezie   od 1740 do 1780                                                          

1750  27.1. Vyhořelo pět domů.

1757  16.4. Se mezi Lipovou a Velkým Šenovém setkalo několik stovek jezdců, rakouských pandurů a pruských husarů, pod vedením pána z Mannsteinu. Přitom byl na rakouské straně jeden padlý, dva zranění a dva vojáci padli do zajetí. Prusové pomalu ustupovali pronásledováni pandury, kteří se objevili na Partyzánu. Následujícího dne přitáhl do Lipové major Kleist se třemi sty husary.

1768  Staré opevnění v Leopoldově bylo opuštěno a ponecháno svému osudu.

1775  30.7. Srocení šenovských rolníků kvůli dávkám. Nepokoje byly potlačeny vojáky, kteří zde byli ubytováni pod vedením rytmistra Nadiga.

1778  30.7. Přicházejí do Horní Poustevny Prusové, své ležení mají od Vilémova až k šenovské rychtě. Příští den přicházejí od Lipové přes Strážný vrch Sasové a táhnou směrem na Staré Hraběcí. Průchod nadělal obci velké škody, horní Šenov byl zvláště zle vypleněn. Aby si zajistili možnost odvezení uloupených peněz a ukradeného obilí, brali sasští vojáci rukojmí, mezi nimiž se šenovský rychtář Johann Anton Weeber dostal do žitavského vězení.

1779  20.9. Projel kolem horního Šenova ze Šluknova směrem na Lipovou a Lobendavu císař Josef II.

za vlády Josefa II.    od  1780 do 1790                                                               

1781  Bylo zrušeno nevolnictví císařem Josefem II.                

1781  V tomto roce činila v Šenově robotnická služebnost pro pan­ství - 1872 koní, 2574 volů,  4619 náručních dnů nebo v penězích 950 zlatých, 52 krejcarů, 4 1/2 feniků.

za vlády Františka I.  od  1792  do 1835                                                             

1796  Požár takzvaného „Bílého mlýna“ v Leopoldově v čp. 34.

V letech 1802, 1805 a 1847 postihl obec Šenov velký hladomor.

1813  8.3. Hasičská zbrojnice u fary byla zničena větrnou smrští a nástroje byly přitom zle poškozeny.

1813  19.8. Generál Vandamme rozbil tábor se 40 000 Francouzů na Anenském vrchu u Lobendavy a příští dny táhne přes horní Šenov směrem ke Šluknovu, přičemž musí být zásoben moukou, chlebem a masem.

1813  21.8. Několik tisíc vojáků se rozložilo na statku sedláka Balthasara Liebische, jenž zůstával v horním Šenově v čp. 42; přitom zabavili 20 krav, drůbež a potraviny.

1813  4.9. Padesát vojáků náležejících k Polákům ležícím u Šluknova zabavilo v obci, na co přišli: peníze, šatstvo, potraviny, jakož i krávu faráře Josefa Heyneho.

1815  13.4. V noci vypukl v domě čp. 107 pekaře Johanna Pietschmanna v horním Šenově požár, jenž přeskočil na dalších deset domů, mezi nimiž se nacházely selské usedlosti Rämischových v čp. 41 a Liebischových v čp. 42.

za vlády Ferdinanda V.    od  1835  do  1848                                                      

1836  28.7. Vyhořela kovárna Floriana Michela, oheň zachvátil také vedle stojící stavení Josefa Grohmanna, známého pod přezdívkou Fabels Josef, Josefa Hilleho, známého pod přezdívkou Fabels Jörge, a Josefa Kettnera. Žhářem byl pravděpodobně Josef Hille.

1844  25.4. Dům čp. 234 patřící Josefu Franzemu úplně shořel, jakož i tři obytné domy: Hermannova pekárna, obydlí Josefa Marschalla a škola v dolním Šenově, náležející jistému Hentschelovi.

1847  23.9. Arcivévodové František Josef (pozdější císař František Josef I.), Ferdinand Max (pozdější mexický císař Maxmilián) a Karl Ludwig projížděli Šenovem, kde byli obzvláště pozdravováni.

za vlády Františka Josefa I.   od  1848  do  1916                                 

1848  26.4. U „Pivovarského mostu" v dolním Šenově byl spálen jedoucí vůz naložený anglickou strojovou přízí v hodnotě 4 000 zlatých. Přítomní občané prohledali poté marně dům sedláka a obchodníka s plátnem Dominika Liebische a dům Hampelův v Leopoldově, kde pátrali po strojové přízi; tehdejšímu rychtáři Karlu Menzelovi se zdařilo měšťany uklidnit. V důsledku toho se v Lipové ubytovalo 180 vojáků z pluku Latour.

1851  23.2. Spojení Starého Hraběcí a Janovky se Šenovem

1861  Byl v našem okolí založen první Kreditní institut v průmyslně podpůrném spolku při okrese Lipová.

1862  Byl zřízen poštovní úřad, nacházel se v domě čp.317 Karla Miksche, který byl také prvním poštmistrem. Do roku 1884 byla pošta denně odvážena ze Šluknova a Sebnitz.

1863  Byl pořízen nový zvon, který vysvětil sám velebný pán biskup Bartoloměj Hille.

1866  19.6. Po všech cestách a polních mezích přicházeli uprchlíci ze Saska před pruskými vojáky.

1866  22.6 až 24.6. Průchod pruských jednotek mířících do bitvy u Hradce Králové, odkud se mezi 3. a 11. zářím vracely. V Šenově opět se ubytovaly. 9. září uspořádala pruská armáda na Staré rychtě taneční zábavu.

1870  Započata stavba silnice Šenov Mikulášovice. Dokončena o rok později.

1874  1.1. Byl otevřen nový hřbitov, bez konfese (t.j. bez rozdílu víry).

1882  Kolem tohoto roku bylo převedeno do Šenova několik domů z Leopoldova, mezi nimiž se nacházel také dům čp. 12.

1884  14.12. Zahájení železniční dopravy ze Šluknova do Dolních Mikulášovic.

1889  Zahajuje svou službu Okresní zdravotní pokladna. Šenov je od tohoto roku sídlem okresní nemocenské pokladny, zahrnující zákonně povinné nemocenské pojištění všech dělníků v Šenově, v Lipové, v Liščí a Severní, v Lobendavě, v Nové Vísce, v Dolní a Horní Poustevně a ve Vilémově.

1891-1892  Stavba nové radnice čp. 323 na místě staré školy. 

1896  1.8. Po jedné bouři se protrhla hráz Černého rybníka. Záplavy způsobily velké škody také na domech v dolním Šenově.

1897  1.7. Otevírá se první telegrafní úřad. Telegrafní provoz zprostředkovával od r. 1884 až do nynější doby železniční úřad.

1897  27.10. Tohoto dne byla uzavřena smlouva s firmou Siemens & Halske na dodání elektrické energie. 

1898  Započata výstavba nové poštovní budovy.

1899  1.2. Toho dne se poprvé  elektrické světlo rozsvítilo.

1900  7.10. Založení spořitelního a zápůjčkového spolku.

1903  Je předána do provozu okresní telefonní centrála.

1905  17.12.  Otevřena městská spořitelna.

1905   3.7.   Bylo velké vedro, v 8 hodin  na slunci  36°C, v poledne 39°C.

1906  13.5.  Otevřeno koupaliště německého tělovýchovného spolku.

1907  6.8. Velká bouře spojená s krupobitím nebývalých rozměrů. Kroupy o průměru 6 cm. Sklizeň byla zcela zničena v  pásu 500 m přes Dolní Šenov. Lidé a zvířata pracující venku byli zraněni. Bylo rozbito mnoho střech a 1000 okenních tabulí.

1907  1.10.  Zřízeno finanční strážní oddělení.

1907  4.10.  Povýšení Šenova na město.

1907-1908  Postavena Měšťanská škola.

1914  23.6.  Změna názvu města na Velký Šenov v Čechách.

1914  26.7.  Vypuknutí první světové války.

1914  1.10. Dosavadní označení vlakové stanice Šenov bylo změněno na Velký Šenov v Čechách.

za vlády Karla I.   od 1916  do  1918                                                                  

1916  Vybudování železniční zastávky v horním Šenově.

za vlády Tomáše Garrigue Masaryka   od 1918  do 1935                                      

1918  28.10.  Konec  I. světové války.

1919  1.11.  Zřízení policejní hlídky.

1922  1.1.  Založen úřad pro zprostředkování práce.

1927  Změna okresní zdravotní pokladny na okresní zdravotní pojišťovací zařízení a výstavba nové budovy čp.500.

1930  13.7.  Odhalení a posvěcení pomníku padlým.

1931  17.4.  byla započata stavba městského vodovodu.

1935  byla otevřená na Lilieteichu nová letní restaurace Waldidylle.

1938  2.12. byl pozorován přelet vzducholodě Zeppelin

(Podle J. Fiedlera, Pamětního spisu a doplněno autorem stránek)