O vznik křížové cesty se zasloužil Ambrož Hille (1782–1863) z Velkého Šenova. Roku 1855 vykoupil pozemek od sedláka Josefa Endlera (odtud původní název kopce), téhož roku začala stavba křížové cesty. Dokončena byla v následujícím roce a 8. září ji slavnostně posvětil litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille (1786–1865), bratr zakladatele. Cestu tvoří třináct neoklasicistních sloupků zastavení s rokokovými prvky. Kamenná zastavení zhotovil sochař a řezbář Karl Otto z Velkého Šenova, obrazy namaloval Johann Birnbaum z Jiřetína pod Jedlovou podle předlohy Josefa Führicha (1800–1876). O šest let později přibyla kaple Božího hrobu se sochou ležícího Krista od sochaře Leopolda Zimmera z Krásné Lípy. Areál doplnila ještě kaple Kalvárie z roku 1869, postavená podle přání zakladatele jeho synem Johannem Hillem (za pomoci Emanuela Hampela). Dvanácté zastavení (Ukřižování) bylo na křížové cestě ztvárněno hned třikrát – jako samostatné zastavení, podruhé v podobě velkého kříže s ukřižovaným Kristem a nakonec jako kaple Kalvárie. Roku 1918 byly vyměněny obrazy v jednotlivých zastaveních. Těsně před vypuknutím druhé světové války prošla celá křížová cesta z popudu místní občanky Marie Isabelly Marschnerové (1883–1941) generální opravou. Restaurátorem se stal malíř Josef Franze (1879–1971) z Lipové.

Po skončení války zůstala křížová cesta neudržovaná a postupně chátrala, z kaplí Božího hrobu a Kalvárie zůstaly jen trosky. Zvon z kaple byl po roce 1946 přenesen do kostela svatého Bartoloměje. Celkovou obnovou prošla v letech 1997–2000. Iniciátorem oprav byl farář P. Václav Horniak, na opravu přispěli farníci Římskokatolické farnosti Velký Šenov a město Velký Šenov.[1] Kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu nebyly obnoveny.[2] Křížová cesta včetně kaplí je v majetku Římskokatolické farnosti Velký Šenov a není památkově chráněna.