Kaplička v Leopoldce

Salmovská ulice od čp. 22 (Sandrik) až k čp. 84 (Bílý mlýn) se začala rozvíjet počátkem 18. století, když Leopold Antonín hrabě ze Salm-Reifferscheidtu z Lipové rozprodával pozemky svým poddaným ke stavbě domků s políčky. Ale již dávno předtím byl kolem roku 1700 vybudován mlýnský příkop do vodního mlýna v čp. 22. Jednu takovou parcelu (později čp. 29) zakoupil Zacharias Rösler v roce 1737, který ji ovšem po devíti letech v roce 1746 prodal šenovskému Zachariasi Rämischovi, domkaři a obchodnímu cestujícímu. Zacharias Rämisch *1701 v Šenově byl asi movitější, jelikož v roce 1758 je uveden jako majitel domku čp. 26 kde s manželkou Rosinou *1703 roz. Lissner, dcerou Anna Rosinou *1729  a syny Hansem Christoferem *1726, Zachariasem  *16.2.1734 a Josefem  *1736 bydleli. Když se Zacharias Rämisch jun., obuvnický mistr z Leopoldky čp. 26  dne 10. 11. 1760 oženil s Annou Rosinou, narozenou roku 1734, dcerou Hanse Christopha Hille, farmáře v Schirgiswalde, postavili na zakoupené parcele dům, který později dostal čp. 29. Vyplnili tak mezeru mezi domy čp. 28 Martina Dittricha a čp. 30 Melchiora Hampela, které již byly postaveny o pár roků dříve. V sousedních domech se rodilo jedno dítě za druhým, ale domu manželů Rämischových se tato událost stále vyhýbala. Rozhodl se Zacharias snad proto na svém pozemku postavit malou dřevěnou kapličku zasvěcenou Matce Boží? Toť je pouhá domněnka. Po 13 letech bezdětného manželství byla dřevěná kaplička na jeho pozemku před domem zhotovena. Uvnitř byl malý oltář, zdobený na dřevě malovaným obrazem Matky Boží.
Ze soupisu církevních památek na území celého Šenova a okolních obcí, sepsaného v roce 1843, se dozvíme, že dřevěná kaplička pokrytá šindelem, kterou v roce 1773 postavil Zacharias Rämisch, švec v čp. 29, stojící na cestě do Šenova v majetku Antona Schindlera, krejčovského mistra v Leopoldce čp. 29 je v dobrém stavu. Bohužel ani tato služba Bohu nepomohla Rämischovým dočkat se potomka. Snad měli aspoň radost, že byla kaplička hojně navštěvována, jelikož stála přímo u cesty, a zastavil se tu každý pocestný, který šel touto cestou od Bílého mlýna do Šenova (k Sandriku), nebo opačně. V roce 1793 se k Rämischovým přistěhoval 19letý Anton Schindler s manželkou Marií Annou, 21 let, dcerou Andrease Schneidera ze Schirgiswalde. Zřejmě tu byl vzdálený příbuzenský vztah k Rämischovým. Při jejich sňatku dne 12.11.1793 je uveden jako svědek Zacharias Rämisch, který jim dům v roce 1794 prodal. Rämischovi v domku bydleli až do smrti. Zacharias Rämisch zemřel 25.4. 1798, jeho manželka Anna Rosina zemřela 23.11. 1813. To už se dávno říkalo „Schindlerova kaple“. Schindlerovi dům dědili po generace a vlastnili jej až do roku 1946, kdy jej nedobrovolně museli opustit. To už stará dřevěná kaplička byla odstraněna. Po I. sv. válce, kdy vznikla Československá republika, se mnoho lidí rozhodlo vystoupit z církve a také k církevním stavbám se otáčeli zády. A tak začala chátrat i „Leopoldská kaplička“. Pamětník, který si starou kapličku pamatuje, jelikož tudy chodil do školy, mi říkal: „Ta stará dřevěná kaplička, ve které stále byl malý obraz Panny Marie, byla již hodně ve špatném stavu a v letech 1943 nebo 1944 byla zbořena“.

Když půjdete Salmovskou ulicí a přijdete na místo, kde kaplička stála, bude se vám zdát, že není možné, aby to bylo v těch místech, které uvádím. Musíme si představit, že tato asfaltová silnička bývala pouhou uličkou do šíře maximálně 1m a pak si uvědomíme, že místa tu bylo mnohem více, než se dnes vidí.