Sdružení a spolky 
V roce 1930 měl Velký Šenov i se svými částmi celkem 4636 obyvatel. To je 2,3 krát více než dnes.
    Do roku 1938 vládl ve Velkém Šenově čilý spolkový život, jenž byl ukončen rozhodnutím úřadů po připojení Sudet k Hitlerově Německu. V tomto článku se seznámíme se všemi spolky, jakož i místními skupinami nadregionálních organizací, jež byly zapsány v roce 1933 v Lidovém kalendáři (Volkskalender).
    Dělnický cyklistický spolek „Fortschrit (Pokrok)“, Dělnický tělovýchovný  a pěvecký spolek „Vorwärts (Vpřed)“, Spolek žehu a lásky, Spolek lukostřelců, Svaz Němců v Čechách, Svaz válečných invalidů, Křesťanský německý spolek „Jahn“, Křesťanský svaz žen, Německý charitativní svaz, Německý ženský pomocný spolek, Německý podpůrný živnostenský spolek „Selbsthilfe (Svépomoc)“, Německý kulturní svaz, Německý školský spolek, Německý ochotnický spolek, Německý tělovýchovný spolek, Dobrovolní hasiči, Horský spolek severních Čech, Pěvecký spolek „Lyra“, Spolek majitelů domů, Kamarádství vysloužilých vojáků, Spolek stavby kostela, Zemědělský spolek, Zemědělský spolek malorolníků a domkářů, Mužský pěvecký spolek „Cäcilia“ ve Starém Hraběcí, Pánský a dámský pěvecký spolek „Liederkranz (Věnec písní)“, Spolek Velikonočních jezdců, který byl založen 1871 , Velikonoční pěvecký spolek, Velikonoční pěvecký spolek Staré Hraběcí, Velikonoční pěvecký spolek Janovka, Cyklistický spolek „Schwalbe (Vlaštovka)“, Spolek stenografů „Gabelsberger“, Svaz křesťanských textilních dělníků, Svaz zaměstnanců v obchodu a průmyslu, Svaz průmyslníků, Svaz ženských zaměstnankyň, Spolek péče o staré a nemocné lidi, Spolek péče o slepce, Spolek péče o zdraví, Spolek mladých mužů, Spolek německých posluchačů rozhlasu, Spolek ovocnářů a chovatelů, Spolek přátel ostré střelby, Lidový spolek, Ženský podpůrný spolek (Frauenhilfsverein Gross Schönau), Katolický spolek  (Katholischer Volksverein Gross Schönau), Lidový katolický spolek Austria (Katholischer Volksverein Austria Gross Schönau). Ve městě již dlouhou dobu existovalo Všeobecně živnostenské združení majitelů hotelů a hostinců kterých bylo v té době na celém území Šenova 24.
    V době masopustu pořádaly spolky maškarní plesy. O masopustní neděli táhly maskované děti osadami, sbírajíce různé dary a ohlašujíce se slovy: „Masopust, nevěsta se směje, slepice snášejí, kohouti kokrhají, holubi vrkají v každém koutě, k masopustu mi něco darujte.“
   O Zelený čtvrtek chodily děti dům od domu se slovy: „Dnes přicházím na Zelený čtvrtek, nenechte mě tak dlouho stát, musím  ještě o dům dál“. Lidé dávali pečivo, bonbony, také malé předměty, tužky, párky s křenem.

   V době letního slunovratu 21. června a také 24. června ve svátek svatého Jana se na kopcích zapalovaly ohně. Za doprovodu hudby táhli lidé na návrší u Střelnice, po ohnivém proslovu se začaly zpívat písně; když to bylo možné, vyžívala se mládež ve skocích přes oheň.
   V den svatého Mikuláše zavěšovaly děti punčochy, ve kterých příštího dne nalézaly různé sladkosti, nebo, když šlo o děti neposlušné, kousky uhlí. 
  Lidový kalendář nejmenoval ve svém seznamu šenovských spolků Spolek lidového vzdělávání, jenž ve výtvarném sále měšťanské školy pořádal přednášky, na nichž nechyběly ani diapozitivy. Pod vedením učitele Josefa Lösela byl ve městě takzvaný „Salonní orchestr (Salonorchestr)“, jenž až 30 hudebníky doprovázel divadelní představení pořádané Ženským pomocným spolkem v sále Střelnice a vystoupení spolku divadelních ochotníků. Posledně jmenovaný spolek vystupoval i v sále Hermanna Konrada čp. 139.(foto)
   Spolek přátel ostré střelby, tedy zdejší ostrostřelci, který do roku 1918 patřil k c. k. privilegovanému tělesu Měšťanských ostrostřelců, a Spolek lukostřelců oslavovaly střídavě Svatodušní svátky a v červnu pořádaly své „královské střelby“. Místo u Střelnice bylo hustě obsazeno stánky, kde vystupovala různá kočovná divadla, kde se prodávalo ledacos na zub či na památku, kolotoči a houpačkami. Králové ostrostřelců bývali doprovázeni svým spolkem s hudbou od svého obydlí a nově zvolení králové byli znovu podobným způsobem doprovázeni domů. Konec těchto slavností byl korunován vždy v úterý za hlasitého potlesku velkolepým ohňostrojem, jenž pořádal Alois Klinger, řečený „Raketen – Klinger (Raketový Klinger)“, který měl svou dílnu u Křížového vrchu. 
   Kdykoli nastaly nějaké svátky, objevily se na veřejnosti spolky, jež za doprovodu hudby vyzvedávaly své spolkové prapory v hostinci „Na Staré rychtě“(stával na náměstí čp.1), nebo v hostinci „Na Střelnici“. Obzvláště nápadné bílé oděvy měli členové cyklistického spolku „Schwalbe“, mezi nimiž hlavní pozornost přitahovalo několik krasojezdců také na starodávných vysokých velocipedech.
    Pěvecký spolek „Liederkranz“ pořádal na Střelnici koncerty, na kterých ukazovali své umění proslulé sbory a umělci z Drážďan. Každoročně v den Nanebevstoupení Páně (40 den po velikonoční neděli) pořádal svůj jarní koncert také u Liliového rybníku.
    Dobrovolní hasiči měli své zbrojnice ve středu města, v horním Šenově, dvě dokonce dolním Šenově, Leopoldově a Janovce s pěti ručními stříkačkami, později se objevily i tři stříkačky poháněné motorem a sanitní vozy. V roce 1938 čítala hasičská organizace 225 činných členů. I. velitelem byl Wilhelm Entrich z čp. 200 a II. velitelem byl Friedrich Wünsche. V dolním Šenově u lipovského nádraží na místě, které se nazývalo „Hanl (Háj)“ na okraji lesa pořádali zdejší hasiči takzvané „luční slavnosti“. Hasiči v horní části Velkého Šenova pořádali své „luční slavnosti“ u Partyzánu u háje sedláka žijícího na tomto kopci.
      Německý tělovýchovný spolek pořádal u městského koupaliště v srpnu své „luční tělovýchovné slavnosti“. Snad největším vystoupením na veřejnosti města byla mezi 10. a 12. červencem 1936 41. župní tělovýchovná slavnost Severočeské tělovýchovné župy uspořádaná na tělovýchovném hřišti vedle zdejšího hřbitova, jež byla zároveň tou poslední. Čtyřmi zvláštními vlaky přicestovaly až z Doks, Mimoně, Děčína a Varnsdorfu téměř 4 000 diváků.