Křížová cesta.

Myšlenka zřídit u Velkého Šenova křížovou cestu zrála v Ambroži Hillem dlouho. Prvním místem, které mělo být pro křížovou cestu ideální byl kopec zvaný Urberg (vedle malé školy). Bohužel vlastník tento pozemek nechtěl prodat. V roce 1855 se tedy domluvil s Josefem Endlerem z čp. 1 a zakoupil pozemek při patě kopce zváného Endlersberg, později zvaný Kreuzberg (Křížový vrch). O rok později již zde stála křížová cesta a o dalších šest let později byla postavena kaple.

   Ambrož Hille (1782-1863) zřídil východně od Strážného vrchu v roce 1856 Křížový vrch. Křížovou cestu posvětil 8.9. 1856 biskup Augustin Bartoloměj Hille (bratr Ambrože H.). Čtrnáct kamenných zastavení zhotovil šenovský sochař Karl Otto. Obrazy maloval jiřetínský malíř J. Birnbaum. Dominantou křížové cesty byla kaple Kalvárie, Boží hrob a socha Ježíše Krista na kříži. Roku 1918 malíř Neumann vytvořil obrazy na jednotlivých zastaveních nové křížové cesty. V roce 1939 tomu bylo naposled, kdy byl opraven Křížový vrch i s malbami. Opravu provedl z pověření Marie Isabelly Marschnerové (1883 – 1941), rozené Steinové, jež ji také zaplatila, lipovský umělecký malíř Josef Franze (1879 – 1971). Každoročně se v Šenově v neděli po 15. srpnu konalo procesí, které doprovázeno hudbou přicházelo na Křížový vrch k bohoslužbě. Po roce 1950 zastavení byla povalena, obě kaple rozbořeny a rozebrány jako stavební materiál. Zvonek, jenž vydával vysoké tóny, byl po roce 1946 přenesen do kostelní věže. 

picasaweb.google.com/114661508306626528396/KrizovaCesta#5581385227821305890