Jdi na obsah Jdi na menu
 


Göblův mlýn.

26. 8. 2020

Mlýn v dolním Šenově.

 Toto označení už dnešním Šenovanům nic říkat nebude, a tím spíše jméno Göblův mlýn.  Dům č. 186 v Dolním Šenově byl známou pekárnou. Pekař Fink zde působil až do vyhoštění (r. 1945). Bohužel nelze tvrdit, zda byl vodní mlýn v posledních desetiletích stále v provozu. Na druhou stranu je známo, že u mlýna bylo také malé hospodářství o rozloze asi 8 hektarů, které původně patřilo k hospodářství č. 187. Dalším zemědělským nástupcem založeným na zmíněném hospodářství č. 187 byla rodina Schneiderů z č. 192.

 

 Bývalý vodní mlýn č. 186 byl jedním z nejstarších mlýnů v Šenově a byl zmíněn již v nejstarších seznamech obyvatel. Na rozdíl od ostatních mlýnů, které byly umístěny na parcele č.156, se za starých časů nazýval Dolní mlýn. Další mlýny ve Velkém Śenově – Runklův mlýn (Messer-Frenzel) a Bílý mlýn, oba na území Leopoldky, byly postaveny později.
 
 V prvním katastru nemovitostí Šenova jsou zmiňováni různí mlynáři; například v roce 1665 Lorenz Zimmermann na Dolním mlýně a v roce 1662 Georg Elmer jako Horní mlynář.
 
 Šenovské mlýny se také objevují velmi brzy v šenovských církevních matrikách. V letech 1666–1670 nechal mlynář Georg Elmer, Horní mlynář, pokřtít dvě děti. Mlynářský pár Christoph a Sarvina Hille měli pět dětí pokřtěných v letech 1676 až 1687. Další rodinou, která je jednoznačně zařazena do Dolního mlýna, je mlynářská rodina Oppitzů, která je uvedena v šenovských matrikách z let 1680 až 1740.
 
 Bohužel rodiny mlynářů nebyly příliš stálé. Díky tomu se v každé generaci střídaly různé rodiny. Po Oppitzově rodině následovala rodina Liebischů z roku 1750. Rodina Heine ji následovala a jméno Heine má dobrý zvuk v mlynářském bádání, jak se objevuje znovu a znovu v nejrůznějších vesnicích Lipovského panství. V roce 1832 se mlynářský mistr Josef Göbler z Hermsdofu, panství Gabler, oženil s Magdalenou, dcerou posledního mlynáře z rodiny Heinů. Göbler změnil své jméno na Göbel v 1837. Rodina Göbelů pak zůstala na pozemku až do roku 1940. Pekař Fink tu pracuje několik posledních let.
 
 Ke každému vodnímu mlýnu patří také mlýnský potok. Neexistuje však žádný důkaz o mlýnském rybníku. potok, který poháněl vodní kolo Dolního mlýna, se u Marschner-Bauer č. 163, rozdělil a odbočil od Šenovského potoka. U domu č. 194 se tok vrací zpět do vesnického potoka.
 

 Mlýnský komplex se skládal ze dvou budov. Samotnou hlavní budovou byla budova ve tvaru písmene L, část budovy s vodním mlýnem, rovnoběžnou s budovou mlýna a obytná budova s ​​ní kolmá. Stodola byla později postavena na druhé straně cesty. Zachoval se krásný obrázek mlýnské budovy, který mi poskytla paní Edith Leusche, poslední dcera rodiny Göbelů.

 

bild-1-----kopie.jpg