Jdi na obsah Jdi na menu
 


firma Hille a Hampel

10. 7. 2014

 

k.kky-silnici.jpeg

z díla: A. Anschinger, Album industrie des Reichenberger Handelskammer. 1858                    dům vlevo je čp. 51                     

 

rok-1898.jpg

Vyobrazení z Fiedlerovi Vlastivědy 1898                             dům vpravo je čp. 51

   Jméno firmy Hille a Hampel je jistě ještě některému Šenovanovi známo. Ovšem nikdo z těch lidí, kteří na vlastní oči viděli ještě "kouřit její komíny", není již na živu. Vzhledem k tomu, že někteří z nich uprchli ještě před koncem války a jiní byli vysídleni, sotva bylo ještě možné dohledat firemní a rodinné doklady. Protože firma brzy zanikla a jen málo ústních zpráv o ní existuje, pokusil jsem se na základě přístupných pramenů (literatura, internet, soukromé sbírky) o rekonstrukci jejích dějin.

   Pokud se začnete zabývat firmou Hille a Hampel a jejími předchůdci, dostanete se až do jakéhosi pravěku výroby stuh ve Velkém Šenově. Ještě před rokem 1810 zakládá Ambros Hille v tomto městečku továrnu na výrobu lněných a bavlněných stuh, která zde z toho důvodu patřila k nejstarším podnikům tohoto druhu. Kromě této fabriky se podobnou výrobou v téže době zabývala ještě firma Schorisch a Dominik Liebisch. Přirozeně lze těžko sehnat ještě jakékoli doklady dovozující existenci těchto firem. Proto nemáme ani tušení, jak velké to byly podniky a zda v nich pracovali i lidé, kteří nepatřili do rodin jejich majitelů. Avšak je nám známa krátká zpráva z roku 1845, ze které se dovíme, že Ambros Hille "již 30 let" navštěvoval trhy v Brně a ve Vídni a nabízel tam nejprve bílé a později také rozmanité pestré stuhy, některé pak i různé šířky a zdobené květy. Z těchto trhů se toto zboží formou prodeje dostávalo také do Uher, Itálie, Haliče(1) a Štýrska. K jeho repertoáru patřily později barevné pásy na opásání dívčích krojů a tkaničky do bot. Toto zboží bylo vyráběno pomocí tzv. žakarových tkalcovských stavů, jež stávaly většinou v domech; o zvláštní dílenské či průmyslové výrobě v této době nemůže být ani řeči.

   Od roku 1810 je Ambros Hille veden v církevních matrikách jako "fabrikant v Šenově, č.p. 50". Jeho bratr František Josef Hille se v té době zabýval výrobou stuh a žil v Šenově, č.p. 271. Dalším Ambrosovým bratrem a později široko daleko známým synem Velkého Šenova byl Augustin Bartoloměj Hille, 11. biskup litoměřické diecéze. Zcela určitě byla firma později společně vedena biskupovými bratry Ambrosem a Františkem Josefem. Ambros Hille žil nejprve ještě v Šenově, v podstávkovém domě s č.p. 50, později ale přesídlil do domu č.p. 6 v Leopoldově. Zda také šenovský dům s č.p. 51 patřil v tomto čase k firemnímu komplexu, není zatím jasné. František Josef Hille žil později od roku 1817 ve velkém podstávkovém domě v Šenově označeném č.p. 114.

   V jedné zprávě z roku 1820 jsou bratři Hillové uváděni jako šenovští továrníci "obchodující většinou šňůrami".

   V roce 1844 vstupuje Johann, Ambrosův syn, po ukončení studia práv do firmy svého otce. Johann Hille byl také znám jako tvůrce básní psaných nářečím, které jsou však patrně nenávratně ztraceny. Jeho vstup do firmy však lze označit za počátek jejího pozoruhodného rozkvětu. V letech 1851 - 52 následovalo již založení "c. k. státem finančně podporované továrny na výrobu lněných, vlněných a bavlněných stuh Hille a Hampel v Šenově u Šluknova". Později, v roce 1854, má podnik již svého obchodního zplnomocněnce, jímž se stal Emanuel Hampel, Johannův švagr a manžel Ambrosovy dcery Karolíny.

 

ROZŠÍŘENÍ PODNIKU

   V roce 1862 byla firma rozšířena o výrobu v sousední Lipové. Doložena je však i firemní výroba ve Vídni, o níž však není zatím nic známo. V letech 1868 a 1875 následovala přestavba dosavadní fabriky a její stavební rozšíření v Lipové. Tyto kroky se týkaly lipovského komplexu s č.p. 123, kde se jednalo o "cihelnu", jež disponovala pohonným vodním kolem o průměru 2 m a šířce 30 cm a také parním strojem. Široko daleko byl vidět její vysoký cihlový komín. Později v tomto městečku přibyla novostavba s č.p. 407/408. Zatím co Emanuel Hampel zůstává v Šenově, odchází druhý zakladatel firmy Johann Hille do Lipové. V již jmenované cihelně (!) žil jeho starší syn Clemens Hille se svou rodinou, kdežto mladší syn Johann žil v nově zřízeném komplexu budov č.p. 407/408. V Lipové také byla kolem roku 1880 zahájena výroba gumových stuh. Mimo to se zde vyráběly i knoflíky z rohoviny, které se užívaly u loveckých oděvů a krojů, a opaskové přezky.

   Firma se stále připomíná v různých zprávách: V roce 1874 se uvádí, že firma Hille a Hampel vyváží "šle na kalhoty, většinou jde o levné druhy, které jsou však poměrně dobře zpracovány". V roce 1880 je firma považována za nejstarší a největší šenovskou továrnu, která vyrábí stuhy průmyslovým způsobem.

   V roce 1901 se lze s touto firmou setkat také na mapě rakouského bavlnového průmyslu. V roce 1907 se firma připomíná v knize Dr. F. Hentschela: Band-, Gummiband- und Hosenträgerfabrik Hille a Hampel (Továrna firmy Hille a Hampel na výrobu stuh, gumových stuh a šlí na kalhoty). V témže roce dostává cihelna v Lipové nový parní stroj.

 

DALŠÍ VÝVOJ A ZÁNIK

   Johann Hille, spoluzakladatel a ředitel firmy Hille a Hampel, umírá 27.7.1870. V roce 1874 umírají v Šenově také Emanuel Hampel, druhý zakladatel továrny, a v Lipové při nehodě na lovu dvaadvacetiletý Josef Hille, vedoucí továrny a nejstarší, ještě svobodný syn Johanna Hille, Oba další, shora již jmenovaní Clemens a Johann, synové Johanna Hille, firmu sice přebírají, ale oba umírají v témže roce 1903, ačkoli ještě nedosáhli padesáti let. Po Clemensovi zůstávají dvě dcery, po Johannovi také dvě dcery a dva synové, z nichž Rudolf Clemens Hille, starší ze synů, se ujímá podniku.

   Co se týče rodiny Hampelových, podílejí se na vedení firmy syn zemřelého spolu s vnukem Emanuelem, jenž však umírá jako čtyřicetiletý již v roce 1917. Jestli byl ženatý nebo měl děti, není zatím známo. Soupis obyvatelstva v roce 1921 dokazuje, že v tomto roce v cihelně již žádný příslušník rodiny Hillových nežil. V domě s č.p. 407/408 žily v této době ještě Theresa Hillová, vdova po Johannu Hille, jenž zemřel v roce 1903, se svou dcerou Marthou.

   Firma prožívá od roku 1920 rozpad. Že "komíny již nekouří" mohli prokázat i náhodní kolemjdoucí. Firma se však uvádí ještě v adresáři Velkého Šenova v roce 1929, kde stojí jména majitelů Emanuela Hampela a Rudolfa Hille, a s jejím jménem se můžeme setkat ještě v roce 1933.

   Poslední zmínka o Rudolfu Hille se nachází po roce 1945 na soupisu obyvatelstva Velkého Šenova: "č.p. 51, Rudolf Hille, výroba prádla, (nar. 1878, umírá 1950 v Šenově), dříve majitel fabriky na stuhy; a jeho manželka Rosa. Zda po nich zůstaly nějaké děti, není zatím známo.

 

   DÁLE O OSUDU FIRMY

   Lipovskou cihelnu, poháněnou vodním kolem a umístěnou v domě s č.p. 123, přebírá firma Neumann vyrábějící umělé květiny. Od roku 1938 se budova stává součástí budyšínské společnosti Brietze, jejíž továrny vyrábějí marmeládové produkty. Budova, vydaná času na pospas, stojí ještě dnes.

   Co se týče firemního objektu umístěného v domě s č.p. 407/408 v Lipové, stává se později součástí firmy Baťa. Avšak v roce 1945 se uvádí jako majitel již shora uvedená budyšínská firma Brietze a synové.

   O šenovské části kdysi slavné textilní společnosti lze říci, že továrna umístěná v čísle popisném 547 se stala součástí firmy Josef Staude, která se věnovala výrobě zdrhovadel; budovy s č.p. 352 se ujímá v roce 1942 firma Liebisch vyrábějící také stuhy. Obytný dům v č.p. 51 zůstává v majetku rodin Hille a Hampel, kdežto rodinný dům s č.p. 50 byl již zbourán v 19. století a jeho číslo bylo přenecháno jiné, později vystavěné budově. Ve Velkém Šenově se dnes již setkáme jen s velkým podstávkovým domem označeným číslem 51. Ostatní firemní budovy ve Velkém Šenově byly časem strženy. Pouze v zahradě, kde stojí dům s č.p. 51, se můžeme setkat se sklepením domu, jenž patřil kdysi tak slavnému výrobnímu komplexu. V této zahradě stával před jeho přemístěním před šenovskou faru také kamenný památník na počest litoměřického biskupa pocházejícího z rodiny Hille, který nechal zřídit synovec Augustina Bartoloměje Hille Johann Hille a jenž byl pak obnoven biskupovým prasynovcem Rudolfem Hille.

autor článku Dr. Andreas Hille

vyšlo v časopise UNSER NIEDERLAND März 2012                                                                   český překlad Miroslav Kabeláč 

 

1) Halič - království v Rakousku-Uhersku s hlavním městem Lvov, které se rozkládalo v jihovýchodním Polsku a na západní Ukrajině.

 

Náhledy fotografií ze složky textilní

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář